Putinova invaze vyvrátila jeden z nejhnusnějších českých
mýtů
Údajní vlastenci, nacionalisti a konzervativci se stali prokazatelně
pátou kolonou Kremlu v České republice
KOMENTÁŘ / Peter Vavro
Válka na Ukrajině trvá už dva roky, původně mělo být vše hotovo za
pouhé tři dny. Nestalo se a Ukrajina se definitivně stala politickou entitou,
národem, státem a naprosto přirozeným kandidátem na členství v Evropské
unii a Severoatlantické alianci. Zatímco se Ukrajina statečně brání
krvavé invazi ruského imperialistického režimu Vladimira Putina, u nás doma
padl jeden z největších a současně nejhnusnějších mýtů o českém
národě.
V České republice totiž došlo ke stejné krádeži jako ve všech
postkomunistických zemích. Samozvané vlastenecké a konzervativně-národní
politické síly se vždy profilovaly na absolutně lživé obhajobě údajných
národních a státních zájmů České republiky.
Bez ohledu na to, jak se údajní vlastenci jmenovali, jejich přirozeným
terčem byly prohlubující se integrace do Evropské unie, Severoatlantická
aliance v čele se Spojenými státy americkými, očekávaný hodnotový
soumrak kulturně a eticky prohnilého Západu, národnostní a etnické
menšiny v Česku (zejména Romové z východního Slovenska), jednoduše vše,
co narušovalo a znejisťovalo svět bílého a heterosexuálního českého
muže a ženy, navyklých na svět nostalgického včerejška, chimérického
komunistického pořádku a geopolitické bezpečnosti, patriarchátu a
tradiční rodiny a především všudypřítomného, direktivního a
„ochranitelského“ státu.
Česko na prvním místě. I když s jiným přízvukem
Tyto pocity dokázaly zhmotnit a uchopit politické strany a hnutí, které se
schovaly za leitmotiv Česko na prvním místě. Vždy dokázaly rychle
identifikovat vnější a vnitřní hrozbu pro naši zemi a na tomto
defenzivním základě mobilizovat své voliče a nabídnout jim řešení,
čili sebe a svého populistického a autoritativního lídra.
Zašlo to až tak daleko, že obhajobu národních a státních zájmů
České republiky převzali v první linii Čechoslovák Andrej Babiš,
Čechojaponec Tomio Okamura, věčně se mýlící prognostici a nedocenění
prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman plus extremisté různého
levicového nebo pravicového ražení, které spojovalo a spojuje
neporozumění a nenávist k Evropské unii, Západu, vládě Petra Fialy,
profesionálním médiím, láska a inklinace k diktaturám a diktátorům
všeho druhu, nejšílenějším spikleneckým teoriím, strach a odmítaní
odlišností jakéhokoliv druhu.
Lež jako věž
Až ruský útok na Ukrajinu plně odhalil, v jakém strašlivém
omylu a politické lži jsme v České republice žili a co jsme to vlastně
dopustili. Když se naši vlastenci a konzervativně-národní síly otřásli z
prvotního šoku z ruské nevyprovokované a bezprecedentní válečné agrese,
nikdy nepodpořili a nepochopili národ, který se brání a který hájí svou
fyzickou a politickou existenci. Naopak začali papouškovat kremelskou
rétoriku o denacifikaci a genocidě ruského obyvatelstva na Donbasu v roce
2014, přes ukrajinské stromy nikdy nedohlédli na Putinův černý
les.
A tak se stalo, co se muselo stát, bývalí čeští vlastenci, nacionalisti a konzervativci se stali prokazatelně pátou kolonou Kremlu v České republice, která podle potřeby relativizovala rozdíl mezi agresorem a obětí, rozporovala výšku finančních dávek pro osamělé ukrajinské matky s dětmi, kritizovala zbytečnost evropských sankcí vůči Rusku, volala po jakémsi míru za každou cenu, ale především nikdy nepochopila, že o ukončení války, míru a územní celistvosti musí rozhodovat národ, který brání sám sebe a svou budoucnost, svoje skutečné národní a státní zájmy. A tak se stalo, že samozvaní čeští vlastenci neměli a nemají pochopení pro vlasteneckou válku Ukrajiny. Protože nikdy skutečnými vlastenci nebyli. Možná obchodníky, podnikateli, šašky, anebo jen vlastizrádci.
Už to ukončete, prosím
Putinova invaze vyvrátila jeden z největších českých mýtů. O
českém vlastenci, který dokáže verbálně bojovat proti Bruselu, ale při
skutečném boji o život státu a národa váhá, kolaboruje anebo
nepříčetně volá po míru, bez ohledu na vůli a svobodné rozhodnutí
Ukrajiny. Toto není vlastenectví, ale zbabělost, oportunismus a farizejství,
proto se nikdo nemůže divit, že v aktuálním průzkumu agentury STEM se dvě
třetiny Čechů kloní k variantě co nejrychlejšího ukončení vojenského
konfliktu Ukrajiny s Ruskem, bez ohledu na územní ztráty pro
Ukrajinu.



