Dalibor Martínek: Lenin, Stalin, Putin. Sto let vraždění. Teď má pohřeb Navalnyj
V únoru roku 2024, téměř přesně sto let po Leninovi, zemřel Alexej Navalnyj. Slovo zemřel je eufemismus, asi tak jako u Lenina. Navalnyj byl režimem zničen, zabit. Možná jako Lenin. Zvláštní, jak je Rusko sto let konzistentní. Aspoň co se týká zániku jeho důležitých hybatelů.
V pátek by mělo být tělo Navalného pohřbeno. V Moskvě, jako Leninovo. Pátek prvního března bude významným dnem pro Rusko. Možná jedním z nejvýznamnějších v dějinách. Ačkoliv si to nyní patrně většina Rusů, ale ani celý svět neuvědomuje. Bude pohřben člověk, který se snažil vést zemi, dosud nezasaženou demokracií, do nového věku.
Nepovedlo se mu to, zákonitě. Je mrtvý. Navalnyj nebyl světec, byl to Rus. Znal ruské poměry. Rebeloval, a věděl, co za to sklidí. Věděl, že si svým návratem z Německa po vyléčení z otravy novičokem, které nařídil Putin, jde pro smrt. Obětoval se.
Tady na Západě očekáváme, že při pohřbu Alexeje Navalného budou těžké policejní manévry. V Česku se něco podobného dělo při pohřbu Jana Palacha, kdy byly policejní jednotky nastoupeny a zatýkaly. Asi se to bude dít teď i v Moskvě. To ale není podstata. Desítky lidí tam asi budou trpět za to, že přijdou vyjádřit úctu zavražděnému člověku, který se chtěl popasovat s režimem.
Mnohem důležitější je, jestli tahle pomyslná jiskra zapálí něco
v duších většího množství Rusů. Kteří se chovají jako bezduší.
Válka na Ukrajině je jim ukradená, chtěli by ji vyhrát. A osmdesát procent
opětovně volí Putina. Jak to dopadne nyní, v březnu, při dalších
prezidentských „volbách“?
Putin zavraždil svého oponenta, a stejně ho většina národa opět
zvolí do čela své země.
Vlastně je těžké to Rusům vyčítat. Kde mají brát vzory, když si je sami vraždí? Kde se mají vzdělávat? Je těžké mít rád Rusy. Modleme se za ně.
2
1
