Neskutečná drzost Konečné. Komunistka si stěžuje na to, jak se mladým lidem žije špatně
NÁZOR / Pavel Šmejkal
To, že komunistům nebyla dostatečně přistřižena křídla hned po
listopadu 1989, je chyba, která se stále častěji a hlasitěji připomíná.
Namísto toho, aby komunisté kvůli tomu, co tu prováděli, tiše
prosili o odpuštění, jejich předsedkyně zpupně útočí na současnou
dobu. Jediným důvodem přitom je, že chce opět usednout v
nenáviděném Bruselu a zabezpečit si tak pohodlný a hlavně bezpracný
život.
... K poslednímu bodu jen jediné. Nikdo z naší vlády nikoho nezatáhl do žádné války. Jediný, kdo zatáhnul do války Ukrajinu a nejraději by bojoval s celou Evropou, ale hlavně s demokracií jako takovou, je Konečné miláček Putin. Jen on ze svého bunkru řídí boje a posílá na smrt tisíce lidí. Zastavení války je přitom dílem okamžiku – jen by za své činy musel nést následky....
Na druhou stranu se musí náčelnici
rudých komančů jedno přiznat. Svým příspěvkem přesně popsala
nechutnosti komunistického režimu, za který se hodlá nadále bít v
polstrovaném křesílku v Bruselu, co nejdále od „gen Z“, ale i od Putina.

Ne, není to drzost, je to sprostá drzost. Je to naprosté
chucpe.


