Rozcestník >> Politika >> Bylo za socialismu lépe?

"Kdo nechodil do Pionýra, ten jako by nebyl" To není pravda ani náhodu, nikdy jsem nebyl v Pionýru ani v SSM. nejsem si vědom toho, že bych za to byl nějak omezován.

Já v Pionýru byla a také jsem jezdila na pionýrské tábory, kde se mi moc líbilo. Být v Pionýru bylo stejné, jako kdybych chodila do dnešního Skautu. Podle mě se tyto dvě skupiny od sebe moc nelišily a neliší. A politiku jsme neřešili vůbec, ta šla mimo nás.

Z diskuse:

Jarmila Smutná

Každá doba přináší své, dobré i špatné. Za první republiky také nebylo všem lidem do skoku, stejně jako za socialismu a dnes to není o nic lepší. Nikdy jsem nebyla jiskra ani pionýr, v SSM asi rok a to jsem dělala knihovnici, bylo to jednoduché, nikdo si nic nepůjčoval. Jednou jsem musela na stavbě školy tahat kolečko s materiálem a tím jsem se SSM skončila, nejsem líná, ale nesnáším, když ze mě někdo dělá vola. Potom už jsem žila podle svého, s láskou vzpomínám na taneční, krásné plesy, divadlo, kde jsem byla každou chvíli. Do zahraničí jsem nejezdila, jednak to nešlo a také peníze na to nebyly. Takže asi tak.

Jarmila Kvapilová
Upraveno

Na ZŠ jsem začala chodit v r.1971, v té době ještě někteří spolužáci měli možnost navštěvovat hodiny náboženství, nikdo jim to nezakazoval. Já sama jsem byla v Pionýru, dělali jsme tam víceméně totéž, co dnešní skauti. Politiku tam s námi opravdu nikdo neprobíral. Zdarma jsem navštěvovala turistický kroužek a chodila cvičit do Sokola. Na tábor jsem se vždycky těšila, koupání, táboráky, výlety, chodilo se na houby, na borůvky, učili jsme se uzly, morseovku, určitě ne dějiny dělnického hnutí🙂 . Dárky nám nosil Ježíšek, užívali jsme si lítání po venku, kolo, brusle, plavání, chodili jsme na dálkové pochody. S rodiči jsme jezdili od ROH na dovolenou, nebylo tam organizované vůbec nic a rozcvičky už vůbec ne. A branná výchova? Na týdenní branné cvičení ve třeťáku SŠ dodnes vzpomínám s úsměvem. Tam jsme se tedy vyblbli... Včetně profesorů.

Samozřejmě!