To se v hodinách dějepisu děti neučí. 
Neučí, a neučilo se ani za socíku, protože komunisté za žádnou cenu
nechtěli probouzet nevoli, neřku-li nenávist, vůči komukoliv. Páč:
Internacionála je zítřka příští rod...
Psala jsem vícekrát, leč zopakuji: O tom, že mandelinka bramborová byla u
nás údajně zvaná americký brouk, jsem se dozvěděla až na internetu,
před dvaceti lety. Přitom jako malí žáčci jsme ji chodili sbírat na pole.
Nikdy nikdo se ale nezmínil, že by to měl být americký brouk, kterého nám
rozsévají Američané letadly, tak byli komunisté taktní. Výsledek:
Všichni jsme k Američanům vzhlíželi. Vždyť Elvis Presley, Johnny Cash,
Sedm statečných, Někdo to rád horké, Ernest Hemingway... Dostávala se k
nám jen ta nejvyšší kvalita, zato po Listopadu... 
A co se o nás říkalo v Americe? Totéž, co dnes třeba o KLDR. Že žijeme v
zemljankách, neznáme elektřinu, nemáme silnice, dokonce že žereme vlastní
děti (mám potvrzené od Američanů, kteří k nám po Sametu začali
proudit), samozřejmě že jsme od jeslí vychováváni k nenávisti k Západu a
odhodlání kapitalisty vyhladit z povrchu zemského.