To je čistě generační problém. Staří lidé vždycky vzpomínali na doby svého mládí jako na doby idylické a na "dnešní" dobu si stěžovali. To bylo, je a bude. Pochopitelně. Tehdy jsme byli mladí, plni sil, problémy jsme řešili s lehkostí. Byli jsme přizpůsobivější, brali jsme věci tak, jak přicházely. Na staré lidi, skuhrající na novou dobu a žijící vzpomínkami na vlastní své mládí jsme se dívali přinejmenším se soucitem, ne-li se smíchem. Tak to prostě bylo, je a bude. Rozumný člověk je schopen si to připustit, mít pochopení pro mladé, pro to, že se doba rychle mění a hodit za hlavu věci, které už nestíhá pochopit a kterým už není schopen se přizpůsobit.
Prostě: na světě bylo lépe a hlavně všechno stálo! Ženám prsa a mužům pindíci.
Je potřeba se s tím vyrovnat.
Pokusit se dívat se na svět mladýma očima.
To každý nedokáže.
Skuhrat je lehčí.
2
1
1
