Každá doba má to své.
Jitka Samajova
·
Sledovat
enprooSsdt
i
h
t
6
o
a
9
c
1
6mf
p
u70i8
d
1
5
u
.
l
s
5
01
v
ufu
65gt8t14h22
:
15
4
·
Při placení v obchodě mladá pokladní navrhla mnohem starší paní, že by
si měla přinést vlastní tašky na nákup, protože plastové tašky nejsou
dobré pro životní prostředí.
Žena se omluvila mladé dívce a vysvětlila: "V našich dobách jsme neměli
tuhle 'zelenou věc'."
Mladá pokladní odpověděla: "To je náš dnešní problém. Vaše generace se
nestarala dost na to, aby zachránila naše životní prostředí pro budoucí
generace."
Starší paní řekla, že má pravdu – naše generace neměla tu "zelenou
věc" ve své době. Starší paní pokračovala ve vysvětlování:
Tehdy jsme vraceli lahve od mléka, limonád a piva do obchodu. Obchod je poslal
zpět do továrny, aby byly umyty, sterilizovány a znovu naplněny, takže se
mohly používat znovu a znovu. Takže byly opravdu recyklovány. Ale neměli
jsme tu "zelenou věc" v našich dobách.
Obchody balily naše potraviny do hnědých papírových tašek, které jsme
znovu používali na spoustu věcí. Nejvíce si pamatuji, kromě pytlů na
odpadky, použití hnědých papírových tašek jako obalů na školní knihy.
To bylo proto, aby veřejný majetek (knihy poskytnuté školou) nebyl poškozen
našimi čmáranicemi. Pak jsme si mohli personalizovat knihy na hnědých
papírových taškách. Ale škoda, že jsme tehdy nedělali tu "zelenou
věc".
Chodili jsme po schodech, protože jsme neměli eskalátory v každém obchodě
a kancelářské budově. Chodili jsme do obchodu pěšky a nelezli do
300-koňového stroje pokaždé, když jsme museli jít dvě bloky.
Ale měla pravdu. Neměli jsme tu "zelenou věc" v našich dobách.
Tehdy jsme prali dětské pleny, protože jsme neměli jednorázové. Sušili
jsme prádlo na šňůře, ne v energeticky náročném stroji, který spaluje
220 voltů. Vítr a sluneční energie opravdu sušily naše prádlo v našich
dřívějších dobách. Děti dostávaly oblečení po starších
sourozencích, ne vždy nové oblečení.
Ale ta mladá slečna má pravdu; neměli jsme tu "zelenou věc" v našich
dobách.
Tehdy jsme měli jednu televizi nebo rádio v domě – ne televizi v každé
místnosti. A televize měla malou obrazovku velikosti kapesníku (pamatujete?),
ne obrazovku velikosti státu Montana. V kuchyni jsme míchali a šlehali
ručně, protože jsme neměli elektrické stroje, které by za nás všechno
dělaly. Když jsme balili křehký předmět k odeslání poštou, použili
jsme zmačkané staré noviny jako výplň, ne polystyren nebo plastovou
bublinkovou fólii. Tehdy jsme nenastartovali motor a nespalovali benzín jen
proto, abychom posekali trávník. Používali jsme ruční sekačku, která
běžela na lidskou sílu. Cvičili jsme prací, takže jsme nepotřebovali
chodit do posilovny běhat na běžeckých pásech, které fungují na
elektřinu.
Ale má pravdu; neměli jsme tu "zelenou věc" tehdy.
Když jsme měli žízeň, pili jsme z fontány místo použití kelímku nebo
plastové lahve pokaždé, když jsme se napili vody. Doplňovali jsme psací
pera inkoustem místo toho, abychom kupovali nové pero, a vyměňovali jsme
žiletku v holicím strojku místo toho, abychom vyhazovali celý strojek jen
proto, že se žiletka otupila.
Ale neměli jsme tu "zelenou věc" tehdy.
Tehdy lidé jezdili tramvají nebo autobusem a děti jezdily na kole do školy
nebo chodily pěšky místo toho, aby se jejich maminky staly 24hodinovou
taxislužbou v rodinném SUV nebo dodávce za 45 000 dolarů, což stálo jako
celý dům před "zelenou věcí". Měli jsme jednu elektrickou zásuvku v
místnosti, ne celou řadu zásuvek pro napájení tuctu spotřebičů. A
nepotřebovali jsme počítačový přístroj, který by přijímal signál
vysílaný ze satelitů 23 000 mil ve vesmíru, abychom našli nejbližší
burger joint.
Ale není smutné, že současná generace lituje, jak jsme byli plýtvaví, jen
proto, že jsme tehdy neměli tu "zelenou věc"?
Prosím, přepošlete to dalšímu sobeckému starému člověku, který
potřebuje lekci v ochraně životního prostředí od drzého mladého
člověka.
Nemáme rádi, že jsme staří, takže nás moc nepotěší... Zvláště od
potetovaného, vícenásobně propíchnutého drzouna, který neumí vrátit
drobné bez toho, aby mu pokladna řekla, kolik.
·
1
