Rozcestník >> Politika >> Bylo za socialismu lépe?

Předmět diskuze: Bylo za socialismu lépe? - Diskuse je určena hlavně těm, kdo socialismus zažili a mohou tedy srovnávat dobu tehdejší s tou dnešní. Ale i jiná témata jsou zde vítána, žhavé novinky z každodenního politického dění v Česku, nebo mezilidské vztahy... Nepodporujeme žádnou válku ! .Diskutujte prosím ve vší slušnosti v souladu s pravidly Chatujme. Osobní napadání ,vulgarity,komolení nicku ,, nebudou tolerovány.

Zobrazení reakcí na příspěvek #9754

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: Eutanázie
14.06.21 08:53:16 | #9754
Reakce na příspěvek #9753

Konec konců, vzhledem k tomu, že jsem milovnice zvířat, ani já bych nenechala to dané nemocné zvíře trpět až do konce, když vím, že mu mohu pomoci odejít z tohoto světa v klidu a bez bolesti.
Jen jednou jsem to neudělala a dodnes si to vyčítám.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: Eutanázie
14.06.21 13:01:03 | #9765 (1)

Dám sem jedno vyjádření, které napsala žena, která ví a zná: Nejtěžší rozhodnutí je za mnou..Poslední dobou jsem v sobě řešila to nejtěžší, co může člověk se svým čtyřnohým přítelem řešit...Už je ten čas? Čas nechat přítele jít?..Dnes jsem se mu podívala do očí a viděla TO tam...TO, co vám sdělí jenom blízký přítel při pohledu z očí do očí..Už nechce, nemůže...Je moc starý, unavený, na tomto světě už zbyla jen prázdná schránka a mojí povinností je dopřát mu alespoň částečně důstojný odchod. Dokud to ještě jde. Dívám se mu do očí a vidím prázdno. Prázdno v očích přítele, jehož mysl už je dávno v oblacích a na Zemi zůstává jen schránka. Schránka, která už neví kde je, schránka, která zabloudí při cestě z kuchyně na pelíšek. Už to není život, jen přežívání a čekání na milosrdný konec. Je se mnou pátým rokem, za sebou několik mrtviček, několik částečných ochrnutí..ze všeho jsme se vyhrabali, vždycky měl chuť žít a bojovat..Teď už ne..Král dobojoval a zítra spolu pojedeme na naší poslední společnou cestu...Udělala bych a vždy jsem udělala maximum, aby tu s námi ještě byl..ale ON chtěl, teď už nechce a já nechci sobecky čekat do poslední chvíle, až odejde sám.
Bolí to, bolest mi rve srdce na tisíc kousků a navždy tam zůstane rána, která se nikdy nezacelí. Ale musím to udělat..pro něj. Pro nejlepšího přítele na světě. Lidé tuhle možnost nemají, musí si vše odtrpět do poslední chvíle, zvířata mají obrovské štěstí v tom, že jim můžeme dopřát důstojný odchod.