Za komunistů prý bylo lépe a levněji. Jenže to je všechno jeden velký omyl
„Za komunistů bylo líp!“ 
Tvrzení, že za komunistů bylo lépe, mohl každý z nás slyšet nebo
číst přinejmenším několikrát. Lepší ceny, lepší kvalita potravin a
bezpečnější ulice bez bezdomovců – to jsou nejčastější argumenty
lidí, kteří jsou přesvědčení, že za minulého režimu se žilo lépe a
možná by se měl, alespoň z části, navrátit. Tito lidé ovšem nevědomě
nebo možná záměrně zapomínají také na mnoho negativního, co s sebou
režim nesl. Možná za to může nostalgická vzpomínka na mládí, kdy bylo
všechno přece jenom tak trochu lepší, nebo i fakt, že běžné žití bylo
o trochu jednodušší než dnes… Tedy pokud jste se drželi v davu a moc
nevystrkovali hlavu.
Hlavně ty ceny…
Pivo za tři koruny a guláš za deset, to zní skutečně skvěle. Jenže pouze
do té doby, než si uvědomíme, že průměrný plat v roce 1989, tedy v roce
převratu, byl 3170 Kčs. A když srovnáme tehdejší průměrný plat – tedy
zmíněných 3170 Kčs – s průměrným platem z roku 2022, což bylo 40777
Kč, tak tvrzení o „super cenách“ začíná dostávat trhliny. Pokud
porovnáme tehdejší plat a ceny s dnešním platem a cenami, tak nám vyjde,
že většina zboží dnes vychází levněji. A to i v případě toho
nejběžnějšího, jako jsou rohlíky, které by v přepočtu na tehdejší
poměr stály dnes přes pět korun za kus, nebo už zmíněné běžnější
pivo, které by stálo 32 korun. Obyčejná televize by stála přes 150 tisíc
a za pračku byste zaplatili téměř 80 tisíc. Litr benzinu by vycházel na
stovku a kilo kuřete skoro čtyři stovky. Levnější by naopak byl chléb,
služby jako třeba kadeřník nebo kino a v řádech procent i náklady na
bydlení. Tehdy byste si navíc museli na nějaké zboží přivstat, nebo se
bez něj prostě obejít, protože bylo nedostatkové. Dnes si po probuzení
můžete naklikat nákup přes internet a za hodinu vám jej kurýr přinese až
ke dveřím.
Ne, nebylo levněji.
Pravdou je, že existovala možnost státních bytů, které vám mohly
být přiděleny, pokud jste se pracovně upsali v nějakém z podniků. Po
nějaké době, třeba po patnácti letech, byl byt váš. Bezdomovectví, jak
jej známe, v podstatě neexistovalo, protože práce byla povinná, a kdo
nepracoval, šel prostě sedět. Tedy teoreticky. Na druhou stranu pokud jste
chtěli do vedoucí funkce, museli jste být ve straně. V hospodě jste si
nemohli říkat cokoliv jako dnes, protože u vedlejšího stolu mohl sedět
zasloužilý straník, nebo estébák na výzvědách. Režim s vámi neměl
problém, tedy pokud jste se moc neptali, málo nemávali, neměli příliš
dlouhé vlasy, neposlouchali „špatnou“ hudbu nebo „špatnou“
rozhlasovou stanici. Do světa jste se také moc nepodívali, pouze tam, kde
žili „spřátelení“ soudruzi. A když už jste někam vyjeli, tak jste
předtím strávili odpoledne na hranicích, kde vás mohla čekat kontrola
celého auta. Ne, nebylo to lepší.
1
Ministr zahraničních věcí Jan
Lipavský (Piráti) bojkotoval projev šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova
na zasedání ministrů zahraničí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v
Evropě (OBSE) ve Skopje a místo sebe poslal do sálu referenta. Novinkám to
řekl unijní diplomat, podle kterého jde o největší možný
„diplomatický prostředníček“, který Česko může Rusku ukázat.
1
Blížila se chvíle, kdy to vypadalo, že se již
schyluje k hlasování. K řečnickému pultíku však nakráčel
velkouzenář Babiš a začal svým nezaměnitelným tónem. „Já už
jsem se těšil, že budeme klikat, všichni přišli. No, a zase se to
nepovedlo. Pan ministr financí lže jak premiér Fiala. To už je jednotka
lhaní. A vy jste nám tady mohl vyprávět jako elektrotechnik o tom, jak se
tuneluje rozpočet Opavy přes vaši manželku. To jste tady mohl vyprávět.
Ale ne ty bludy,“ spustil Babiš obvyklé urážky. 
Doplňme, že Marek Benda zapomněl
Babišovi připomenout, že tím, kdo zatáhl Babišovy potomky do nechutných
kauz, byl jen a jen jejich otec, který nejenže křivě přísahal na jejich
zdraví, ale veřejně vykřikoval také o jejich zdravotních obtížích.
Vysloužil si tím však jen posměšné oslovení „taťka roku“. 
Podle ministra práce a sociálních věcí
Mariana Jurečky (KDU-ČSL) to Babiš ve sněmovně hrubě přehnal.
„Následně se ani neuměl postavit a férově se omluvit Z. Stanjurovi a jeho
manželce. Pak se trapně schovával za to, že údajně něco citoval. Osobně
jsem ho slyšel, nic necitoval, sprostě lživě obvinil, jak to udělal už
mnohokrát!“ uvedl s tím, že je smutné, že nikdo z poslanců hnutí ANO
není schopen svému šéfovi říci, že toto bylo hrubě za hranou slušného
chování 
je to jen obyčejnej evroovčan... taková
lidská 
