Pokud jsme si opět něco dlužní,pak je to ochota ke vzájemnému
naslouchání,respektu k odlišným názorům a schopnost se přátelsky
domluvit.Sklon k černobílému vidění světa,nebo i odsouzení historie
současnou optikou,je ale obrovskou překážkou.
Mezi schopností sebekritiky a sebemrskačstvím je velký rozdíl.V prvním
případě jde o projev sebevědomého národa,který si nikdy nepřestává
uvědomovat svojí cenu.Ve druhém naopak zamindrákovaného,který vidí na
všem domácím jenom chyby a závistivě pošilhává k sousedům.
Katarzí tu od listopadu 89 proběhlo neurékom,jen sis toho asi neráčil
všimnout.