Aha, už chápu. že jsme občany nižší kategorie nikoliv pllnoprávnými členy EU
Aha, už chápu. že jsme občany nižší kategorie nikoliv pllnoprávnými členy EU
Dá se to i tak chápat. Je ale otázka - nakolik si za to můžeme sami, třeba tím svým způsobem uvažování, a nakolik můžeme házet odpovědnost na jiné.
Myslím, že jsme hodně svobodní a otevření, a nenároční. Vadí nám, když se na nás někdo povyšuje. Nejen zazobaností, ale i poučováním :-)
Mozna, ze kdysi byli, ale dnes narocni jsou. Krome toho maji ostatni narody za hloupejsi.
asi to beru podle sebe :-) sním co mi dají, obleču se do toho co si najdu, neremcám.
Nekteri urcite jsou, pri setkanich se nestacim divit..nic jim hned tak nechutna, obleceni musi byt znackove, vybaveni domacnosti musi byt spickove..atd..
tomu se kdysi říkalo snobství, snobové :-) myslím že to tak je i dnes.
to máš pravdu...vidím to ve vlastní rodině a většinou se mi otvírá kudla v kapse, ale pak počítám do deseti
Nezazili nouzi a strach o praci..vsechno jim slo moc snadno..to cloveka deformuje.
To je dáno výchovou i společenskou atmosférou-příkladem politiků,neexistencí skutečných elit.
Jsme taky po světě známí tím, že jsme uremcaní, často na něco nadáváme a nic nám není recht. Všímají si toho i mnozí návštěvníci z ciziny.
Tož ve vinném sklípku nebo u koštu dobré slivovičky určitě...
V práci je to často trochu jinak.
Dělala jsem celý život v různých fabrikách v manažerské funkci. Nikdy jsem se nevytahovala na nikoho, ani neremcala, stejně by to nemělo smysl. že dělníci remcají je normální :-) Patří to tak nějak k jejích práci, odreagování se. V zahraničí jsem taky pracovala ve fabrice, tam si netroufli dělníci remcat... prostě se víc báli. A taky praktiky byly zákeřnější. top management v zahraničí byl mnohem zákeřnější než neomalení ředitele u nás. Najednou přišli s tím, že ten a ten je odvolán a šmytec. to našinci různě řvali a rozčilovali se, ale drželi se svými lidmi.
To mas tak, na zapade je kazdy rad, ze ma praci, krome toho se nadavani moc nenosi, povazuje se to za neprijatelne, tim si jen kazdy uskodi. Kdyz je nekdo nespokojeny, pozada o rozhovor s nadrizenym a slusnym zpusobem mu vysvetli, co by chtel zmenit. Nadavat je lepsi az doma. Intriky existuji vsude , jak v Cesku tak na zapade. Proto je lepsi nikde nic moc nerikat, to vedi vsichni. Ve velkych firmach prijde narizeni, ze tolik a tolik lidi je terba racionalizovat , kteri zamestnanci to budou, rozhoduje bezprostredni sef..zalezi na tom, o jakou praci se jedna a na vykonu. Neni to otazka mentality, je to otazka systemu, Cesi si zrejme porad jeste na kapitalismus nezvykli.
Kéž bychom si zvykali jen na pozitiva.Zatím to vypadá,že si osvojujeme spíš ta negativa.
Nezapomenutelný Z.Mahler :
"Plebejství má však dvojí výklad. Jedni nad ním ohrnují nos, protože
plebejci přežívali díky různým i nectným kompromisům a přikrčenosti,
na druhé straně se vyznačovalo úpornou pracovitostí a schopností
přežít. Díky nim jsme přežili, ale tu jejich ohnutou páteř si neseme
dál. Lidé tady neumějí vystoupit s názorem, který si vyžádá jisté
sebeobětování. Zploštění národního profilu způsobilo, že máme
nedostatek přirozené noblesy, každodenního rytířství, šlechtického
ducha, kultivovaného chování. "
Hovoří i o noblese plebejství,schopnosti humorného nadhledu,kulturním
odkazu.
https://www.novinky.cz/kultura/clanek/zdenek-mahler-nemame-prebytek-hrdinu-40215354