Jistěže jsou.
Jak rostla dálniční síť v jednotlivých desetiletích
1971–1980: 343 km (úseky dnešních dálnic D1, D2, D4, D7, D10, D35 a
D46)
1981–1990: 218 km (úseky dnešních dálnic D0, D1, D4, D5, D6, D7, D8,
D10, D11, D35, D46, D56)
1991–2000: 201 km (úseky dnešních dálnic D0, D1, D3, D5, D6, D8, D35,
D48, D52)
2001–2010: 378 km (úseky dnešních dálnic D0, D1, D3, D4, D5, D6, D8,
D11, D35, D48, D52)
2011–31. 10. 2019: 129 km (úseky dálnic D1, D3, D4, D6, D7, D8, D11,
D48)
V 60. letech šlo leccos, muselo se jen chtít
Komunistické Ředitelství dálnic mělo práci od počátku velmi
usnadněnou tím, že mělo předpřipravené plány a dokonce i některé
stavby z období 1939–1950, kdy se poprvé stavěla dálnice Praha–Brno.
Komunističtí plánovači ovšem po převzetí moci rozhodli, že aut v
dohledné době nebude tolik, aby byla dálnice potřeba.
Obnovená stavba po roce 1967 mohla využít některé staré mosty i část
již vybudovaného dálničního tělesa. Šlo ale jen o docela malý zlomek
celkové stavby od Prahy až po Bratislavu, která vznikala čtrnáct let a od
zprovoznění prvního po otevření posledního úseku neuplynulo ani celých
deset let.
Stavba dálnice
Odkaz Rok 1939 přál novým dálnicím. Stavěly se tři, nedokončila
žádná
Pro stavbu dálnic byla zásadní koncepce schválená v roce 1963, která
té nynější odpovídala jen zčásti. Počítala s prioritní stavbou
dálničního spojení Praha–Brno–Bratislava – přičemž zprvu se
diskutovalo o možnosti trasovat dálnici z Prahy do Brna nikoli přes Jihlavu,
nýbrž přes Hradec Králové.
Nakonec byla schválena varianta, která počítala s oběma trasami, ovšem
přednostně se mělo stavět přes Vysočinu. Alternativní severní trasa
měla přijít na řadu později, ale zato s lepšími parametry, které by
umožnily cestovat vyšší rychlostí, než byla projektovaná stodvacítka na
D1.
Dálnice podle představ ze 60. let neměly vést z Prahy do Českých
Budějovic, Karlových Varů ani do Liberce. Na Slovensku se potom počítalo
pouze s dálnicí D1 (plánovanou původně z Prahy a Brna přes Žilinu a
Košice až na hranice s Ukrajinou), jejím napojením na Bratislavu a
dálničním spojením ve směru Brno–Bratislava–Budapešť.
Zahájení provozu na D1
Odkaz Matka všech českých dálnic se začala stavět před 50 lety. Na
dokončení ale D1 stále čeká
Po usnesení vlády z dubna 1963 vznikly potřebné studie pro zahájení
stavby prvních částí dálnice u Prahy. V roce 1967 vláda schválila projekt
prvního úseku dálnice od Prahy k Mirošovicím a v polovině roku vzniklo
Ředitelství dálnic oddělením od dosavadního Střediska pro rozvoj silnic a
dálnic (z původního SRSD se potom stal Ústav silničního hospodářství,
později přejmenovaný na Správu silničního fondu, a nakonec na
Ředitelství silnic, aby byl v roce 1997 opět sloučen s Ředitelstvím
dálnic a vzniklo Ředitelství silnic a dálnic).
Projekt prvního úseku dálnice D1 vznikl, aniž by existovaly zásady
projektování dálnic (ty byly schváleny až v roce 1973) a další závazné
dokumenty. To však nebránilo tomu, aby v září 1967 začaly přípravné
práce.
To pominu, že potřeba dálnic (jejich km) samozřejmě klesá, jak jsou
stavěny. nejsou započteny rychlostky po 1989.
Jinak vy soudruzi jste D1 dělali 25 let, přestože po panelech Hitlera jste
jen nalily asfalt, pravda, jezdili jsme po nich ještě před 10 lety .-))))
Jistěže se za komančů stavělo. Vltavská kaskáda, metro,
králíkárny.
No jako jo, ale jak jsme psal, to se stavělo i na západě, lepší a víc
.-))))))))))))))))))))))
ještě jsme zapomněl na "řadící páky" vodáren a kulturní středicka v
akci Zet .-)))))))))))))
JEDINÝ, co nelze komunistům upřít a nejspíš to byl obecně dobrý
počin, byla elektrifikace, kterou dotáhli opravdu nejdál v Evropě k
prakticky 100%