Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Nebydlíme vysoko, opak je pravdou, podle Gůglu jsme 160m nad mořem. Pár vesnic dále je bitevní pole, poblíž řeky Moravy (tady March), které se pro Otokara stalo osudným.

Ale kdysi, asi někdy kolem roku 85 ... 87 bylo v lednu extrémě mrazivo, a to skoro dva týdny v jednom kuse. Teploty klesly až k -15°C. To jsem jednu noc stříkal na zahradě sníh aby mohly děti bruslit. Moc se to nedařilo. To jsme brusliii na nedaleké pískovně, led jako sklo průzračný v metrové hloubce pod nohami jsme zahlédli i rybičky mezi oblázky a řídkými vodními rostlinami. Párkát jsme bruslili jak na Novém Dunaji, tak na Starém a i pozděj (v 92 roce) na zrovna do provozu uvedeného zavlažovacího kanálu v Moravském poli. Taky jsem s rodinou zajel na Neziderské jezero, ale tam nebyl led hladký a taky s nalepeným zmrzlým rozbředlým sněhem, už začínala obleva. Na bruslení nic, tak jsme se akorát prošli.
Zrovna nedávno jsem viděl ve sklepě lopatu na sníh, kterou jsme posledních dvacet let prakticky nepoužili.

Vím kde, u vesnčky Dürnkrut :-)

Jo, je to nedaleko.

Ahojky, tak ratka asi mluví pravdu, protože po zadání na Dürnkrut se mi objevil i ten pamětní kámen....
Ty bydlíš tedy kousek od hranic, ale nádherná nížina, to je pomalu na palmy.....No to ne, ale na fíkovník určitě. Tam by se mi líbilo, ve Švýcarsku se už palmy zasazené v zemi objevují.....Já bydlím v bramborářském kraji, sice ne moc vysoko, ale špatné klima 350 m. Zruč nad Sázavou. Když jsem vozil ryby do Vídně, tak se jezdilo v zimním období a pamatuji někdy v březnu jsem tam jel, tady u Jihlavy závěje a po Vídni běhali páni v těch jejich krátkých kožených kalhotách s kšandami

Fíkovníky mám, ale zanedbané, až se stydím a tak mám za rok tak jeden, dva plody. Asi budu muset koupit nové stromky. Ty zušlechtěné kmínky mi pošly. Co mne celkem spolehlivě zásobuje ovocem je réva.

to se dá pěstovat venku celoročně?

Ano, fíkovník se i u nás pěstuje celoročně venku, ale musí se přikrývat, u vás bys to měl bez problémů.....Mně na fíkovníku vyrůstají listy a za 14 dnů se objeví i malé plody, které se koncem léta sklízeji, je to zajímavé zpestření zahrady, až budou plody, vyfotím....
Révu mám také, 3 druhy, ale jsou to celkem mladé rostliny, měl jsem i 30 let starou révu, celkem plodila a nevymrzala, jenže její bujný růst mě štval a vnitřek hrozna byl jakoby rosolovatý, tak o ně nikdo moc nestál. Nyní mám Vostorg, Nero, Tereza a Křupka červená.

Ono to tady roste venku, ale asi ne všechny odrůdy. Ty dvě, které jsem kdysi zakoupil se honosily nápisem "zimovzdorné do -5°C". Tak jsem to ze začátku na zimu různě balil, ale asi blbě, takže jsem možná víc škodil. Dočet jsem se kdysi, že se mají zalévat i v zimě. Ty současné relikty fíkovníků rostou od země pod bývalám štěpem.
Letos je tam pár fígíčků asi velikosti hrášku. Problém je tady spíš se záílivkou. Nacházíme se na sedimentech bývalého řečiště Dunaje, ornice je takjen 20 až 30 cenťáků, pod tím jen říční štěrk a písek. Spodní voda je až tak v devítimetrové hloubce. Tam dosáhnou jen kořeny některých stromů. Měřím si strážky a za posledních deset let mi vychází průměrný roční úhrn 54 centimetrů, minimum bylo 2011 se 36 centimetry. Letos do teďka bídných 16 centimetrů. Už to nemáme daleko k Sahaře.

Až tak jsi daleko, že měříš srážky.....ty už tedy malé fíky máš, to já ještě ne, zatím jen listy.Takové podloží je ideální pro palmy a yuky, pořád lepší jak máme my, tady je těch 25 cm ornice, pak jen štěrk......Před několika roky jsem dal mladým dům po rodičích, je na této zahradě a když podkopával dům, měl tam Ukrajince, ti nevěřili, že je všude jen samý šutr a že tady vůbec něco může růst.To u nich prý je metr ornice a černozem.....

Tak jsem si něco málo o té bitvě přečetl, jak vidět i tehdy bylo všude kolem panovníků spousty klamu a intrik, jako dnes....
"Od střetnutí Přemysla Otakara II. a Rudolfa I. Habsburského uplynulo 740 let. Přesto není dosud přesně známo, co se na bojišti odehrálo a proč „král železný a zlatý“ zahynul."

O té době budou jen nespolehlivé zápisy, takže na utvoření souvislého děje dávných událostí je potřeba romanopisce, jakým byl třeba Jirásek.
Bitva se konala mezi vesnicemi Jedenspeigen a Dürnkrut a od roku 2003 se tak pořádají středověké slavnosti na počest oné bitvy. Jak to bude letos se asi ještě neví.

To když jste měli v okolí takovou bitvu, sedláci občas ještě najdou nějaký ten pozůstatek při orání.....

To bych nevylučoval, ale dočetl jsem se, že vítězové posbírali na bitevním poli kdejaký kousínek železa (oceli), páč to byla velice potřebná, ale strašně vzácná surovina.

To se tady stalo před asi tak dvaceti lety, že jeden zemědělec "našel" při orání leteckou bombu a nepřežil to. Pak sem vláda nahnala ženisty a po několik měsíců se ozývaly výbuchy z čištěného areálu.

U nás je pár let móda si pořídit detektor kovů a každou chvíli vidím někoho chodit po poli a hledat nějaký kov.....