Nebydlíme vysoko, opak je pravdou, podle Gůglu jsme 160m nad mořem. Pár vesnic dále je bitevní pole, poblíž řeky Moravy (tady March), které se pro Otokara stalo osudným.
Ale kdysi, asi někdy kolem roku 85 ... 87 bylo v lednu extrémě mrazivo, a
to skoro dva týdny v jednom kuse. Teploty klesly až k -15°C. To jsem jednu
noc stříkal na zahradě sníh aby mohly děti bruslit. Moc se to nedařilo. To
jsme brusliii na nedaleké pískovně, led jako sklo průzračný v metrové
hloubce pod nohami jsme zahlédli i rybičky mezi oblázky a řídkými vodními
rostlinami. Párkát jsme bruslili jak na Novém Dunaji, tak na Starém a i
pozděj (v 92 roce) na zrovna do provozu uvedeného zavlažovacího kanálu v
Moravském poli. Taky jsem s rodinou zajel na Neziderské jezero, ale tam nebyl
led hladký a taky s nalepeným zmrzlým rozbředlým sněhem, už začínala
obleva. Na bruslení nic, tak jsme se akorát prošli.
Zrovna nedávno jsem viděl ve sklepě lopatu na sníh, kterou jsme posledních
dvacet let prakticky nepoužili.

Tam by se mi líbilo, ve Švýcarsku se
už palmy zasazené v zemi objevují.....Já bydlím v bramborářském kraji,
sice ne moc vysoko, ale špatné klima 350 m. Zruč nad Sázavou. Když jsem
vozil ryby do Vídně, tak se jezdilo v zimním období a pamatuji někdy v
březnu jsem tam jel, tady u Jihlavy závěje a po Vídni běhali páni v těch
jejich krátkých kožených kalhotách s kšandami 