Před + - pěti, šesti lety vyšla z ordinace celkem mladá holka. Vlasy vypadané po chemo a asi nikdy nezapomenu na její tvář... Tolik blaženého a šťastného výrazu v obličeji jsem nikdy neviděla. Jako kdyby vyhrála euro jackpot.-). To mě opravdu dostalo a utvrdilo v životních prioritách... Mamka se o ní odmítla bavit, takže asi tipuji, že jí byl sdělen nějaký pozitivní výsledek léčby a možná i uzdravení... Nechci myslet na to, že to bylo vlivem nějakých bobulek nebo injekce.
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
