Jedli bychom méně, kdysi jsme byli soběstační.
Jedli bychom méně, kdysi jsme byli soběstační.
spíše šetřit jídlem, vážit si ho. Kupovat kvalitní věci, základní potraviny.
většina lidí šetří jídlem, ale že by byly potraviny kvalitní, to jistě nejsou
Jsou, ale ty, co bývaly za socialismu, mně letos černaji před uzranim a jsou jako beton, bez šťávy.
já už nepěstuji na zahradě vůbec nic.....vůbec se to nevyplácí...alespoň mě. Jen ovocné stromy, kytky a tráva...
Letos hojně zarodily třešně, višně i jiné ovocné stromy,
tedy aspoň zde v okolí Vizovic.
Povidla náhodou miluju, ta kupovaná jsou fujtajbl. Naučila jsem se je
dělat v troubě, dá se to tam na několik hodin na mírnou teplotu, nemá se
míchat, ale to já nevydržím.
To se snad na Moravě pečou dvojctihodné koláčky z kupovaných povidel? To
snad ne
přesně, dělat je v troubě je vynález....)))))) zrovna jako nedám dopustit na zavařování v myčce na nádobí
říkají ti, kdo suší, že to jde v sušičce, ale z mého pohledu je to na dlouhé lokte, moc se toho do toho verku nevejde a žere to pěkně proudu
Švestky, valašsky „trnky“, se na Valašsku pěstovaly v hojné míře. „Trny“ či „trní“, jak tu byly nazývány švestkové stromy, poskytovaly hojnou úrodu i při malé péči – množily se z odkopků či odrostků, neroubovaly se, často ani neprořezávaly. Vysazovaly se obvykle v pásech do mezí mezi polnostmi, kde byly díky hnojení polí a plýtkému a spletitému kořenovému systému dobře zásobovány živinami.
„Trnka byla bohatstvím i požehnáním Valašska.“ To napsal autor statě o historii ovocnictví v regionu Ctibor Bartoněk. Tato plodina totiž hrála významnou roli ve výživě i obživě zdejších obyvatel. Švestky se nejčastěji sušily, kvasily se na slivovici a v neposlední řadě se z nich připravovala povidla, zvaná někde také „brija“ či „bryja“.
Povidla se vařívala v kovových kotlích, které bývaly většinou součástí sušíren na ovoce. Josef Cedidla ze Seninky popsal přípravnu i proces jejich výroby takto: „Pécka postavená v jedném kútě z vepřovic a na ní si hověl čérný kotel do poly obezdítý tihlama (cihlami). Před ním lavečka pro teho, kdo trnky míšál. Z prostředka kotla trčál hore dřevěný kolek, kterým sa otáčalo na dně kotla, střídavo vlevo a vpravo, aby sa trnky nepřipalovaly. Dyž sa trnky rozvařily na řídkú máčku, mosely sa z kotla vybrať a přecediť z kostek přes síto. Přeceděná máčka sa dala na novo do kotla a za stálého míšání a přikládání na oheň sa zahušťovala (smažila)“. Usmažení a teda i nepřetržité míchání trvalo 10 až 12 hodin.
Hotová povidla se pak používala celý následující rok na ochucení a
oslazení jídel „aj děckám na pochútku“. A byla také zdrojem
přivýdělku – vyvážela se i na vzdálené trhy, například do Opavy, kde
si pro ně přijížděli až z Německa.
Největší sláva valašského švestkaření však začala upadat od konce 20.
let 20. století, kdy byly švestkové stromy ve velkém decimovány v důsledku
silných arktických mrazů, napadením škůdci i nedostatečnou péčí o
stromy.
Pamatju si tu starú dřevjénku...ešče doteď sa ligoce po jazyčisku
chuť bryje.
:-)
A to byla skutečná, výborná poctivá povidla. Ani nechci vědět, z čeho a jak tu kolomaz vyrábějí dneska.
míšál a né mišál
:-))
Sú tady všelijaké slova...šufánek, náčiní, cedílko aj.
Ale už je to málo čut.
Vizovice.... Tak to už strejka Jelínek bude mít z čeho pálit, u nás to také celkem jde.
Omlouvám se za stáhnutí a prezentování převzatého textu.
Spokojení oba hnidopichové?
Omlouvá tě jen tvá služební mladost, protože tady jsi v zajímavé politické diskusi a netrpí se zde žádné zahradničení se švestkami a rajčaty, pravděpodobně jsi nepročítal veškeré zde zveřejněné i když z 20% vymazané příspěvky.....Ber to Radovane jako radu, dříve než budeš kárán z vyšších míst
to je nějaká ukřivděnost, já si o své zahrádce pokecala zde bez problémů :-)
spíš přestárlá....mě to nikdy nebralo rejpat se v hlíně...pro mě hnus...a zvláště když to zaschne na rukou
No a když někoho napomenu, tak se snad hned nezblázní .
Asi takhle - občas se může napsat cokoliv. Ale nemělo by to tady být JENOM
o zahradničení, nebo o počasí a podobně. Hlídám to já, jako správce. A
zahradničilo se dřív, i dnes, povidla se vařila dřív i dnes, tohle je
prostě normálně k tématu fóra.
Tož beru klobúk, čagan a idu.
Přeju Vám všeckým dobrů politickú diskúziju.
:-)
Já nevím, ale tahle diskuse se mi líbí, tak jsem ji přečetl i víckrát, tak jsem si ledacos zapamatoval a nerad bych při vkládání příspěvků šlápl vedle......Někde správcová píše""Co se týká diskuze, budu jen ráda, když se bude držet tématu. I když se bude psát méně. Přiznávám, že chaty, kde se soutěží o co nejvíc komentářů, které už potom nikdy nikdo nečte, považuju za ztrátu času. V tomhle se mi líbí například některé diskuze náboženské. Ty kolikrát čtu až k úplnému začátku, a nemůžu se odtrhnout . Prostě proto, že do toho lidé dávají víc. Abych se bavila o počasí, na to nemusím zapínat počítač...
tak jasně, že se někdy uhne na chvíli od tématu, ale řekla bych, že se to pořád drží daného v záhlaví
To byla poznámka veskrze přátelská,protože za autora otravných a nesrozumitelných elaborátů jsem označována právě já.