Půl roku v lavici, ani slovo u řečniště, zato účes vždy perfektní.
Filip Turek označuje debaty v sále za ztrátu času, před televizními
kamerami se ale od mikrofonu nenechá odtrhnout.
Článek
Když Filip Turek, tvář Motoristů a vládní zmocněnec pro Green Deal,
vstupoval do vysoké politiky, sliboval, že přišel věci měnit. Po půl roce
jeho působení v Poslanecké sněmovně se však zdá, že jediné, co se
změnilo, je definice poslanecké práce. Z té se v jeho podání stala jakási
pasivní přítomnost prokládaná absencemi, zatímco skutečný výkon
probíhá na tiskovkách a sociálních sítích.
Mlčení za peníze daňových poplatníků
Pohled na oficiální data ze sněmovního serveru skýtá až absurdní kontrast k obrazu nekompromisního tribuna lidu, který Filip Turek pěstuje na sociálních sítích. Pro voliče, kteří v říjnu házeli hlas motoristickému lvu v naději, že rozvíří stojaté vody české politiky, musí být realita hořkým zklamáním. Zatímco na tiskových konferencích vlády se Turek instinktivně tlačí do záběru kamer a suverénně glosuje dění, v momentě, kdy překročí práh jednacího sálu, se mění v politického ducha. Jeho aktivita u řečnického pultíku je k dubnu 2026 na nule. Za půl roku nenašel jediné téma, jedinou novelu či jediný pozměňovací návrh, který by mu stál za to, aby vstal z lavice a předstoupil před své kolegy.
Tento bobřík mlčení však není zadarmo. Každý měsíc inkasuje poslanec plný plat včetně štědrých náhrad, zatímco nástroj, který mu ústava k práci propůjčila nechává rezivět.
Je tam k hounu,hlavně, že bere pěkné
prachy. 
