Veci se deji a clovek musi zustat flexibilni...musela jsem zmenit plany....
Veci se deji a clovek musi zustat flexibilni...musela jsem zmenit plany....
Věřím tomu, že asi každý člověk aspoň jednou v životě radikálně změní plány. Buď dobrovolně nebo je k tomu přinucen. Za to bych asi nikoho neodsuzovala... Zatím bych ten kousek " rodné hroudy" nikdy opustit nechtěla.
zidi taky nechteli odejit, mluvili nemecky, meli sve pratele a svuj zivot..tak dlouho otaleli, az bylo pozde, pak je debrali, nalozili do vagonu a uz je nikdy nikdo nevidel..nekdy se sama divim, ze jsem odesla...
Otáleli moc dlouho. I židé měli hodně dlouho předtím možnost odejít. Taková byla realita. Ale chápu, že doufali do poslední chvíle. Nechci si to ani představit...
Občas o tom přemýšlím a sama nevím. Asi bych dědu, babi a přátele taky neopustila... Brrrr, to musí být hrozné rozhodování.