Jžš, to je náš člověk z lidu. 
To ani náhodou.
Je to odchovanec komunistického prognostického ústavu.
Odtud nevyšlo nic dobrého.
Byly tam sice velmi inteligentní lidé, leč žádný z nich nám nepřinesl
nic dobrého.
Například Valtr Komárek, náčelník onoho ústavu, víc jak 40 let
komunista, nikdy o něm nebylo slechu dechu, vylezl až po revoluci a kázal
nám o tržní ekonomice, od kaleného komouše to sedělo. A že kalený byl,
to je bez debat, vystudoval v Moskvě, dělal i pro masového vraha Che Guevaru,
no dost jasný týpek. Naštěstí se omezil jen na ty kecy a krátkodobé
úvazky v prvních porevolučních vládách, ještě pod křídly komunisty
Čalfy.
V. Dlouhý, totéž v mladším vydání, taky komouš, ale ten asi nebyl
kalený, nýbrž sorta prospěchář, opět jeden z těch, co byli u všeho, ale
nikde nic.
Miloš Zeman je jiná sorta, komoušem byl jen krátkodobě v pošetilém
mládí, navíc v době, kdy prolhaným komoušům uvěřilo jejich lidskou
tvář spousta normálních lidí. V prognostickém ústavu působil až po
revoluci, ale zřejmě kdo tam kdy vlezl, byl poznamenán, jinak si jeho
pozdější působení v politice nedokážu vysvětlit.
Další kapitolou samou o sobě byl prognostik V. Klaus. Ten asi jako jediný v
KSČ nebyl, prý ho nechtěli, přesto je jeho politická činnost poněkud
zvláštní, velmi mírně řečeno.
Podivná instituce byl ten prognostický ústav, takové mozky, ale k
ničemu.
Souhlas, jen drobná oprava: Komárek nevylezl až po revoluci, ale v jejím
začátku, kdy výsledek nebyl zdaleka ještě jasný. Někdy v prvních pár
dnech po sedmnáctém komunistické špičky dost ostře okomentoval v televizi
a postavil se za požadavky opozice (možná to byla reportáž z nějakého
jeho vystoupení, nebo s ním někdo dělal rozhovor, to už si nepamatuju).
Tedy ne že by tehdy odsoudil komunismus jako takový (vlastní stín
nepřekročil), ale vládnoucí struktury označil jako „hrobaře
socialismu“. Tahle slova mi utkvěla v paměti jako jasný signál, že se
fakt něco mění, spolu s tím, že v novinových titulcích se najednou slovo
Jakeš začalo objevovat úplně nahé – bez generálního tajemníka a
dokonce i bez soudruha!
Tak to jen pro trochu nestrannosti vůči Komárkovi…
Já vím, pamatuju, jak tehdá řečnil všude, na náměstí, v rádiu, v
televizi.
Ovšem do 17. , spíš do 25. listopadu 89 nikdo o nějakém Komárkovi
neslyšel. Byl zalezlý v té komoušké chráněné dílně, či jak ten
debilní prognosťák nazvat, podílel se na plánování pětiletek, prostě
byl to nomenklaturní kalený komouš, jeho slovy stará struktura.
Pak najednou barvitě kritizoval vše, co dělal celý život. Měl talent jako
řečník, dokázal zaujmout a v přelomových dnech se jeho dosavadní jasně
komunistická minulost neřešila, vždyť tak krásně mluvil, tak ani nikomu
nevadilo, že jim stále přednáší člen KSČ, páč vystoupil až v roce
90.
Právě tato tolerance k němu a posléze ke všem členům a hlavně
řídícím orgánům zločinecké organizace KSČ vyústila v unikát naší
země mezi ostatními ruskými satelity. Všude komunistická strana zanikla,
nebo se alespoň transformovala v nějakou jinou stranu, jen u nás si komouši
přidali jedno písmenko na průkazky vesele zde působí dodnes.