Naprostý souhlas. Já bych tomu sice dál půl roku ,ale ani o den dýl, přece je to dnes o něco sofistikovanější. Ale poslal bych je tam všechny i s buznama a všema přešitýma.
Naprostý souhlas. Já bych tomu sice dál půl roku ,ale ani o den dýl, přece je to dnes o něco sofistikovanější. Ale poslal bych je tam všechny i s buznama a všema přešitýma.
Já bych vojenskou službu zavedla jen na tři měsíce intenzívního výcviku a potom třeba jednou za dva roky na měsíc. A dětem něco jako brannou výchovu dvě hodiny týdně ve škole a před hlavními prázdninami týden v přírodě. Nějakou hravou formou zdravovědu a umění se v krizových situacích orientovat. Nevím… jenom takový nápad.
O víkendu jsme byli na třešních a plivali pecky po těch, kteří se
báli vylézt na strom. 
Nedá se srovnávat vůbec naše dětství..s dnešním...možná na vesnicích je to ještě pořád jíné než ve městech.
Už ani na vesnicích… My jsme si dělali bludiště v kukuřici,
pytlačili s klukama na Mušově ryby, chodili na pajzl atd. Jenže já jsem se
hodně tahala s bratranci a klukama. Sice je to plácnu 12 let zpátky ale
hodně se změnilo. Nezapomenu jak jsme odpálili v remízku doma dělaný
dělobuch a potom hasili bundami zapálenou trávu nebo jak mi jako děcku dali
kluci leklého kapra a doma mě koupali v několika vodách. 
My hrávali šípkovanou znáš ? Vždy jsme skončili ve stodole..balíky slámy to byly schovávačky tam jsme se vyřádili z trámů skákali do slámy..to byly časy,nezapomenutelné..v zimě lyžovačky,bunkry se dělali ze sněhu.
Tenkrát měli ve družstvě balíky slámy v takovém obrovském
přístřešku. Tam jsme si dělali bunkry a pozorovali jézeďáky.
Pořád se tomu říká JZD i když to
mají jiní majitelé.