Ale podívejme. Vítězství rusáka je na dosah ruky
Klasické kecy.
Dezerce vždy byla, je a bude a to v každé armádě, zejména zrovna
válčící.
Jakožto voják ČSLA jsem po celou dobu povinné vojenské služby
přemýšlel, jakým způsobem zběhnu v případě vojenského nasazení v
konfliktu se "západními imperialisty", kterým nás den co den strašili
komunističtí politruci. Namísto války naštěstí přišel civil a změna
režimu, takže jsem zběhnout nemusel.
Ruští vojáci mají smůlu, že jejich vůdce je natolik šílený a do
nesmyslné války je posílá umírat po tisících, tak se nelze divit, že se
jich hromada snaží zašít někam, kde mají šanci přežít.
Ukrajinských potencionálních vojáků, kteří by mohli bránit svoji vlast,
máme jen u nás taky tisíce, čakají zde jak to dopadne. Nezlobím se na ně,
všichni jsme jen lidé a ne každý se narodil jako válečný hrdina.