https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-turistky-odmitli-ubytovat-kvuli-narodnosti-40533443#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
.
Tento případ je považován za diskriminaci hosta, či zákazníka, což je
sice pravda, ale...
Já teda nemám vůbec nic proti Welšanům, ani Angličanům, ale dokážu
pochopit, že někdo s tím problém mít může.
Nejde o Wales, či jakoukoliv jinou zemi, jde mi o to, že ta baba co je
odmítla ubytovat je patrně majitelkou onoho ubytovacího zařízení a podle
mého názoru, by majitel soukromého podniku měl mít stejné právo, jako
zákazník. Zákazník má právo si vybrat, kde chce být ubytován, v kterém
obchodě nakoupí, nebo do které si sedne hospody. Zákazník nemusí nijak
zdůvodňovat, proč do některých obchodů, nebo hospod nechodí a to, že
někomu nedá vydělat ani ň, se za diskriminaci nepovažuje. Tak je to
samozřejmě v pořádku. Mělo by to ale platit i obráceně a soukromý
vlastník, či provozovatel čehokoliv by měl mít právo odmítnout obsloužit
zázaníka, kterého obsloužit nechce a přitom vůbec nezdůvodňovat
proč.
Prostě a jednoduše, mělo by to být tak, že když mám otevřenou hospodu,
tak to neznamaná, že jsem povinen obskakovat i lidi, kteří se mi z
jakéhokoliv důvodu na první pohled nelíbí a nebo třeba lidi, kteří mi
odrazují jiné zákazníky. Typicky jsou to hluční hulváti, vřískající
děti, štěkající a slintající psi, atd.
Když nám u domu zazvoní a domáhá se návštěvy někdo, koho doma nechceme,
tak ho prostě nepustíme, proto nechápu, proč by stejné právo neměl mít i
hospodský, nebo baba, co pronajímá ubytování.
