Sice souhlasím, ale hlavní vinu nese majitel psa. Opět.
Sice souhlasím, ale hlavní vinu nese majitel psa. Opět.
Nikdy to není věc psa, vždy majitele. Měl jsem 2 německé ovčandy. První jsem si vzal z vojny, ta měla vojenský výcvik a vzal jsem si ji, když jí byly 2 roky. Poslouchala na slovo a nikdy by bez příkazu nikoho nenapadla. Umřela mi na rakovinu když jí bylo osm let, jmenovala se Jessica. Půl roku před její smrtí jsem si koupil štěně (již jsem věděl, že je to s Jessicou špatné), opět německá ovčanda (stejně jako Jessica dle PP černá se znaky, moderní je říkat typ Rex), ta se jmenovala Agi (dle PP Agi od Popelky). Jessica, ještě než zemřela mi ji pomohla vychovat. Agi, stejně jako Jessica poslouchala na slovo, uměla to samé co Jessica včetně odnímání potravy, odložení na střelbu atd. Agi zemřela ve 14ti letech, padla na nohy. Život jsem jí prodloužil cca o 2 roky tím, že dostávala do jídla Alavis 5. Nicméně opakuji, vždy je to výchovou a lidé, co neumí vychovat psa, by ho neměli mít. Do roka musí pes zvládnout poslušnost atd., neboť první rok psí je v přepočtu 14 let lidských. A kdo to nezvládne, těžko to zvládne v pozdějším věku toho psa. ,,Puberťák" je již potom velmi těžce vychovatelný.
Taky se mi to nezdá. To se dělá jen zcela vyjímeřně a to u psů, co měli odslouženo svoje a a už byli ve psím důchodu. Nikomu by nedali odrostlé štěně.
Taky jsem byl psovod, v devadesátých letech na vojně a jak se Jessica
dostala do civilu, to je řekněme na ,,delší povídaní." Ale stalo se.
Zadarmo to nebylo. Takže tak.
Jinak já jsem končil vojnu se zařazením zástupce kynologa. A opakuji,
zadarmo to nebylo.
A my už chodili na vojnu na rok (12 měsíců).
Já jsem nepsal, že by mi Jessicu armáda dala. Zadarmo to nebylo a podařilo se tehdy.
A proč mi to píšeš? O tom řeč není. Řeč je o tom, že ta baba se do psa neměla montovat. Nic nedělal. Měli počkat na odchytovku a ne amatérsky odchytávat psa, co si nikoho nevšímal. Zranění si zavinila úřednice sama. Pes v tom byl nevinně.