Je to zkratka pohledny chlap, jeho zena taktez. U deti z komunistickych rodin je to trochu jinak, deti zasadne prebiraji politicke postoje od svych rodicu, jen v mizivych pripadech je tomu opacne. Takze je naprosto prirozene, ze sel delat to, co tatinek, pripadalo mu to jiste i prirozene, s lidmi, komunisty pronasledovanymi nejspis neprisel do styku. Na vysoke vstoupil do strany , mozna na radu tatinka, mozna ne, rodina se stykala asi se samymi jim podobnymi. Co by ho bylo privedlo ke zmene nazoru? Snad teprve dospivani a nakonec zralost, ale prisel 89. rok a vse najednou bylo jinak, mozna skutecne prohledl, mozna ne, ale uprimne se priznal ke svemu byvalemu postoji a nechal lidem k posouzeni , jestli mu odpusti, nebo ne. A to prave ukazuje na charakterovou silu, mel odvahu se priznat, zatim co plno jinych zatloukalo a zatlouka, on se priznal. Dokonce krestanstvi nas uci, ze BUh odpousti vinikum, kdyz si uvedomi svuj hrich a slibi, ze se budou chovat jinak, proc bychom mu nemeli tedy my chybujici lide odpustit? Hod prvni kamenem, kdo je bez viny!!!
