Krakistán

Kdo jsou političtí vězni současného Ruska: právníci Navalného, moskevský radní či známá novinářka
7. září 2025

Loni v srpnu při nejrozsáhlejší výměně mezi Moskvou a Západem od konce studené války propustil nejznámější tváře, za mřížemi má ale Kreml stále držet na tři tisíce politických vězňů. Ty, které tam poslal během posledního tři a půl roku, spojuje jedno – ve vězení zpravidla skončili kvůli kritice ruské agrese na Ukrajině, jiní třeba za vazby na opozičníka Alexeje Navalného. Za posledních několik let také Rusové zajali řadu ukrajinských novinářů.
V exilu žijící ruští novináři vystupující kriticky vůči Vladimiru Putinovi zpravidla zdůrazňují, že nic jako svoboda médií dnes není součástí ruské reality a dříve Kremlem nežádoucí, avšak do jisté míry tolerovaná opoziční média, režim prakticky donutil zemi opustit. Svou moc pak soustavně utužuje i redukcí opozice. Její zástupci tak z Ruska buď stihli odejít, nebo je soudy na několik let „odstavily“ za mříže.
Po začátku plnohodnotné války Kreml ještě utáhl šrouby a jakákoli kritika či zpochybnění, zdali konflikt dává smysl, se proti vám může obrátit v tom smyslu, že dostáváte paragrafy jako rehabilitace nacismu či diskreditace ruské armády a je úplně jedno, co říkáte. Soudy to interpretují velmi zeširoka a na základě paragrafů mohou stíhat prakticky kohokoli,“ podotýká odborník na Rusko pro iROZHLAS.cz.
Když loni v srpnu došlo k největší výměně vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války, nacházely se mezi nimi kromě rusko-americké novinářky Alsu Kurmaševové a amerického reportéra listu The Wall Street Journal Evana Gershkoviche i dvě známá opoziční jména – Ilja Jašin a Vladimir Kara-Murza.
Jašinovi, politikovi a spolupracovníkovi Navalného, soud uložil téměř devítiletý trest za kritiku ruské armády kvůli masakru v ukrajinské Buči. Politik a novinář Kara-Murza za mřížemi rovněž skončil kvůli obdobným vyjádřením na adresu „speciální vojenské operace“, jak Kreml invazi nazývá.
Podle údajů Reportérů bez hranic z letošního dubna mělo v Rusku k danému období ve vězení pobývat 38 novinářů a novinářek a zemi letos ve svém žebříčku svobody tisku řadí na 171. místo z celkových 180 zemí. Nedávno také organizace, kterou Moskva v srpnu označila za nežádoucí, pomohla s útěkem rusko-ukrajinské novinářce Jekatěrině Barabašové, jíž by jinak za mřížemi hrozilo až deset let.

„Vůbec jsem si nedokázala představit, že ve vězení skončím. Ruské vězení je skutečně horší než smrt,“ vzpomínala Barabašová v rozhovoru se serverem iROZHLAS.cz.

Seznam žurnalistů, které ruské úřady během tohoto roku odsoudily, zatkly či pokutovaly, na konci srpna zveřejnil Výbor na ochranu novinářů. „Podávání zpráv přímo z Ruska je stále obtížnější a novináři a média jsou často umlčováni zákony kriminalizujícími nezávislé zpravodajství,“ uvedl k němu výbor.
Pravděpodobně nejznámější novinářkou, kterou ruské úřady za mřížemi stále drží, je Maria Ponomarenková, odsouzená počátkem roku 2023 za zveřejnění informací o bombardování divadla v Mariupolu. Část trestu strávila na samotce, opakovaně upozorňuje na ponižující a nelidské vězeňské podmínky a trpí dlouhotrvajícími duševními problémy, kvůli nimž skončila v psychiatrických zařízeních.

„Hodili mě na stůl, zkroutili mi ruce tak pevně, že mám jizvy. Upadla jsem, udeřili mě do břicha, kopali do mě, mlátili mě o zdi,“ popsala zacházení v jednom z nich. Letos v březnu jí soud trest prodloužil o necelé dva roky.
Organizace zdůrazňuje fakt, že Rusko je v pořadí třetí zemí věznící nejvíce žurnalistů. „Jejich (ukrajinských novinářů) ,zločinem’ je dokumentování důsledků ruských invazí z let 2014 a 2022, aniž by kdy podlehli kremelské propagandě,“ píše na svém webu a připomíná případ sedmadvacetileté reportérky Viktorije Roščynové, již Rusové zajali v létě 2023 v Záporožské oblasti. V zajetí pak zemřela.
Okolnosti nesly známky obzvláště brutálního zacházení. Tělo vykazovalo následky krutého mučení, od zlomeného žebra a krevních výronů po možné stopy zásahu elektrickým proudem. Také mu chyběly oční bulvy, mozek a část hrtanu, psala ukrajinská média.

„V Rusku a na okupovaných územích vede nezávislé zpravodajství k vězení – někdy i ke smrti,“ komentovala její případ Pauline Maufraisová z Reportérů bez hranic.

Další informace viz odkaz (link):

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusko-opozice-nezavislost-tisk-media-vezeni-novinari_2509070700_ula#utm_content=freshnews&utm_term=rusko&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Tak jaké asi sem dává Jardik1 informace z Telegramu? No z logiky věci záměrně upravené a pozměněné, neboť v Rusku nezávislé a pravdivé zpravodajství neexistuje.