V té době to nebylo moc k smíchu.
Za mne se sem už nikdy rušští chudatýři nedostanou, aby nás okupovali. Odpovím jednou směšnou písní o nich, od Palečka a Janíka:
Kdyby nás v roce 45 neosvobodili chudatýři, tak bys tady možná nebyl… Čo to tárám, nás vlastně osvobodili amíci.-))))) Za 68 poděkuj Vasilu Biľakovi. Ten je sem pozval.
Ani jeden těch, co podepsali onen ,,zvací" dopis na to neměli ani v rámci tehdejší legislativy kompetenci. Nikdo z nich nebyl člen vlády a o něčem takovém, opakuji i v rámci tehdejší legislativy by musela rozhodnout vláda a to se nestalo. A protože to bylo v rámci tehdejších zákonů protiprávní, jednalo se o vlastizradu.
A jeste snad ten zvaci dopis predali sovetskym soudruhum na zachode v Cierne pri Cope.
Nezpívali, neboť nejenom písničky, ale cokoli proti tamějšímu režimu bylo zakázáno. Žili jsme v totalitě a to doufám, že se již nikdy nestane.
Nezpívali, protože na to neměli koule. Hrdinové byli až nějaký čas po “revoluci”, kdy už bylo jisté, že se původní komanči nevrátí.-)))