Krakistán

On se vetře na cizí pozemek, napadá hosty soukromé oslavy, nechce odejít, dělá výtržnosti, napadá majitele pozemku a když ve strkanici upadne hlavou na zem tak, že v nemocnici zemřel a majitel, který neměl v úmyslu jej ani zranit, dostane 5,5 roku nepodmíněně.
Za znásilňování nezletilé dcery podmínka, za vraždy mnohdy taky. Čím dál líp pracuje to naše soudnictví.

Nedotknutelnost majetku se u nás nenosí.
Správně by měl mít majitel pozemku právo nezvaného na místě klidně i zastřelit bez výstrahy, ovšem to se v zemi s tradicí, že všechno patří všem, nesmí. A tak může kdokoliv lézt kamkoliv, obtěžovat, ničit, krást a ještě se ho soud zastane.

Přesně tak.
Kdyby ale on ho ten majitel třeba vyloženě dobil, zkopal, OK, dalo by se říct, že mu úmyslně způsobil těžká zranění, kterým ten dobytek podlehnul. Aspoň by to odpovídalo, bylo by to v rámci dnešních našich zákonů. Ono to ale není ani podle našich zákonů, řekl bych. Tohle odsouzení je prasárna. 5,5 let za v podstatě nehodu, dá se říct, je nadmíru vysoce tvrdý trest. Přinejmenším tak to je. Pokud ne rovnou nezákonné. Každopádně na hraně určitě. 5,5 roku by sedělo někomu, kdo ÚMYSLNĚ někoho zbije, aniž by ochraňoval sebe, někoho druhého, svůj majetek a dotyčný zbitý by další den zemřel. Tady šlo o ochranu svého majetku, sebe, svých hostů. Navíc šlo jen o STRČENÍ, tedy nešlo o úmysl dotyčnému jakkoliv ublížit. Tady bych si uměl představit, že majitel pozemku by odešel od soudu bez trestu, nebo by k soudu ani nemuselo dojít.

Nevíme přesně o co šlo. Nelze činit závěry na základě článku v novinách.
Naše zákony jsou komplikované a hranice mezi nutnou sebeobranou a fyzickým napadením jsou mlhavé a nejednoznačné. Bránit lze jen lidské zdraví, či život a to ještě za velmi rozdílných podmínek pro různé lidi, vlastní majetek nelze bránit vůbec. Zločinec je vždy ve výhodě.