Krakistán

Když jsem byl na houbách???....a to v tvým věku se furt chodíš nabízet tirákům ty perverzačko?? btw... je to ne nápěv Volga-Volga brutvano!

Ty "mudrci"!

"Волга, Волга, мать родная" je ZÁVĚR písně Stěnka Razin

Jde o lidovou píseň, kterou v devatenáctém století upravil hudební skladatel Sadovnikov (jméno jsem zapomněla)

Textů je mnoho, různých, ať Ruských nebo překladů nebo úplně nových.
Sadovnikův nápěv přetrva.

V Čechách byla známá dávno před VŘSR

Tak to jsi pěkně poťapala!
Dávat do lehkoživova vlákna odkaz na Původem) ruského Žida!

Vždyť se ten chudák livin poblije, až to uvidí!!!!

Víš co je horší než žid???? Nežít.-))))))

Stěnka Razin...s lodí svou? Že jsem to mohl slyšet i v češtině? Aspoň mám ten pocit 😉

Já to teď nemohu najít
Našla jsem jenom Lucku Bílou ale ta má jiní slova
Tohle je zase nicmoc interpretace no, aspoň něco
(tenhle text mne učila moje stařenka)

Lucka tu píseň dokonale dojebala…

Co to tady zase předvádíš , žalude , frustraci si vybij na sobě tím že si
nafackuješ , kkte .

Nejspíš ho svrbí obřezaný žalud

Úchyl , v 99% jeho příspěvků nechybí hanlivé oslovení s úmyslem urazit . Kkt .

Nejlepší je urážek si nevšímat. Já v tom mám praxi: kdysi jsem na statku šéfovala bandě cigánů, vyslechla jsem si horší věci ale nevšímala jsem si toho. Pořádně je to štvalo Vymýšleli jak na mne.
Jednoho krásného rána jsem přišla do kravína. Krmiči tam na mne čekali s tím, že by se rádi omluvili a protože včera ulovili zajíce, upekli ho a přinesli mně na usmířenou pečínku. Měli tam pekáč ze kterého se linula vůně až dolů do Rožnova! Opravdu, upečený zajíc! Ochutnala jsem, byl výborný. Chlapi mne pobízeli ať si vezmu víc ale mně bylo trapně jim to sníst. Ale vzala jsem si ještě jeden kousek a když jsem žvýkala, jeden z chlapů pošoupl vrata přípravky, objevila se druhá část vrat a tam byla přibitá kůže z velkého mourovatého kocoura! Začali se chechtat: "Podívejte se, jak byl ten zajíc krásný!": Naštěstí jsem očekávala zradu a nenechala jsem se vyvést z míry. Pokývala jsem hlavou: "Fakt, krásný zajíc!" Přitáhla jsem si pekáč blíž k sově a oběma rukama jsem začala rvát ty nejlepší kousky masa a cpát si je do pusy. Čuměli na mne jak vyorané myši. Když už v pekáči zbývaly jenom kosti s malými kousky masa a já byla nacpaná na tři dny, utřela jsem si mastnou hubu. slušně poděkovala a řekla: Tak, teď můžeme pracovat dál...." Od té doby jsem od nich měla pokoj. Naopak! Stoupla jsem u nich v ceně a dělali, co mně na očích viděli hlavní zootechnik to nechápal a já se nechválila, jakým způsobem jsem si získala jejich respekt