Krakistán

No jo, jenže v tom je jádro pudla. My jsme měli telecí leta v půlce osmdesátek, kdy naši rodiče, staří jako ti tvoji, nechápavě kroutili hlavou, proč chodíme jako strašáci.
Nechodili v tom všichni v mém věku, jen spíš my, co jsme tak nějak soudruhy nemuseli. Komouše ve škole to strašně sralo, jenže jsme byli oblečeni jako symbol systému - dělník, takže nám to nemohli zakázat.
Spousta děcek, zejména protekční spratci z komouškých rodin nosili hadry z tuzexu, blůzičky, svetříšky, barevný bundičky a podobný sračky. Byli jsme dost rozděleni na dva tábory - hášci a vexláci se říkalo. My hášci jsem chodili na bigbítový zábavy na dědinách, vexláčci na diskotéky pořádané v klubech SSM.

Aha. No už jsem se lekl. Moje sestra je ročník 1970, je bez měsíce o 7 let starší než já, a taky nenosila zmijovku a vaťák. Pamatuji si, jak jí máma šila v osmdesátkách sem tam něco z Burdy a taky se jezdilo pro oblečení do Maďarska, to se muselo na hranicích v Komárně uplácet kartonem cigaret a taky se muselo na sebe vzít více vrstev oblečení, když se jelo přes hranice. V Maďarsku bylo oblečení(hlavně trička a mikiny), sportovní vybavení a elektronika to bylo v DDR a taky v Polsku, tam jsem byl 2x 1987 a 1989 v létě v Gdaňsku(dodnes se mi tam líbí Gdaňsk a Gdynia), tak tam byly sluneční brýle, walkmany, kazeťáky, taky džísky a rifle atd. Rovněž odznaky skupin Depeche Mode, Metallica, rovněž Samantha Fox, Sandra atd. u nás nebylo nic. Maximálně v Tuzexu a nebo před Tuzexem od veklsláků. No a i komedianti něco měli. Si pamatuju jednu komediantku, ta měla u nás střelnici (tu maringotku) po celý rok a ta, no já jí dodal dvojkové skleničky ze sklárny a ona mi sehnala nedostatkové tričko se Sandokanem, což byla velká vzácnost v době mého dětství. V devadesátkách už to bylo O.K., to už bylo vše.