Požáry na heřmanické haldě byli časté, ale vždy jen lokální a dočasné. Ale požár rozsáhlejší je dost málo pravděpodobný, protože součásti hlušiny obsahuje nehořlavá zemina.
Požáry na heřmanické haldě byli časté, ale vždy jen lokální a dočasné. Ale požár rozsáhlejší je dost málo pravděpodobný, protože součásti hlušiny obsahuje nehořlavá zemina.
Ty nerozumíš psanému textu?
Heřmanický odval je však nejen největší, ale též nejrizikovější. A
nejen kvůli blízkosti skládky nebezpečného odpadu. Nacházejí se na něm
totiž jak zbytky uhlí a sirné sloučeniny, tak i toxický odpad z koksoven a
chemiček.
„Halda obsahuje desítky milionů tun hlušiny se zbytkem uhlí a hoří víc
než dvacet let. Vzhledem k tomu, že na místě jsou i postupně navážené
odpady neznámého složení, jsou zdrojem emisí produkty spalovacího procesu
– oxidů uhelnatého a uhličitého, nejrůznějších uhlovodíků včetně
aromatických a polyaromatických. Mnohé z nich jsou karcinogenní,“ říká
profesor Ivan Holoubek, jeden z našich největších odborníků na chemické
znečištění.
„Pokud jde o možné hoření navážených nebezpečných odpadů, je
těžké odhadnout, co vše toxické může být emitováno do okolí. U
sledovaných parametrů koncentrace benzoapyrenu převyšuje limit, což je
alarmující z důvodů možného vlivu na zdraví lidí. Pro mě je naprosto
nepochopitelné, že se tohle vše děje, aniž by příslušné orgány, ať
už samosprávní, nebo státní včetně České inspekce životního
prostředí, razantně problém řešily,“ pokračuje Holoubek s tím, že
konkrétně u zmíněného benzoapyrenu je karcinogenní účinek jednoznačně
prokázán.
O haldě se přitom do podzimu loňského roku veřejně nehovořilo. Jako by
nebyla. Až obavy Koksoven o její prohoření ke skládce nebezpečného odpadu
přiměly její zástupce kontaktovat média.