Krakistán

S penězi umí žít každý hňup. Naučte se žít bez peněz.

To říkáš i svým zaměstnancům?

Každý má hypotéku, takže jim vyhrožuji, že z nich udělám bezdomovce.-)))) Je to skvělá banda a na nikoho z nich nedám dopustit.

Zaučovali mě kdysi na letních brigádách, ještě když měl firmu taťka. Možná to zní naivně ale jsme spíš jako jedna rodina.

Jo, to nám říkají šéfové ve firmě taky, ovšem ne každý člen rodiny je brán jako vlastní rodina.
Většina z nás si tam připadá jako zatracený syn (dcera) nevlastní švagrové bývalého prvního mažela před dvaceti lety propuštěné vedoucí uklízeček, která kradla hadry na zem.

Krádež se neodpouští. Pokud si chce někdo udělat něco domů bez dovolení, tak to taky netoleruji. Není problém přijít a vždycky se domluvíme. Pokud to bude něco menšího ze zbytků, tak ano. Pokud to bude něco většího, tak za cenu materiálu a udělej si to po pracovní době.

Co děláš? Ále dvě prkýnka na zeleninu a na maso… Tak mi udělej taky dvě.-))) Ze života.

Jasně, krást se nemá, jenže ten nevlastní příbuzný za svoji pochybnou tetku nemůže.
Takže nechť si všichni šéfové, kteří nám vykládají pi-oviny o jekési jedné velké rodině, nechají takový žgryndy na žranice mezi sobě rovnými a neserou s tím své zaměstnanace, na které se, když půjde do tuhýho, z vysoka vyserou.
Rodinná firma je rodinná jen v tom případě, že v ní pracují výhradně členové rodiny. Nepříbuzný zaměstnanac není rodina, to vykladádej hadům v lese. Já už nemůžu, páč les nám sežral kůrovec.