Krakistán

Muj prvni dojem pri sve prvni navsteve byl, ze lidi jsou nadseni, z radia znel Havel, jeste se trochu zadrhaval....znami komunisti byli vsichni zalezli, ani nevychazeli, zrejme se bali, ze jim nekdo namlati.Byl to neskutecny pocit, hranice byly stale hlidane, asi taky odposlouchavali rozhovory v autech, ale bylo to stejne uzasne a nezapomenutel­ne..spoluzaci se mezi sebou pohadali, s komunisty se nikdo nebavil...a tak prisli ke me a vysvetlovai mi, proc vstoupili do strany...zrovna me...uz se vickrat na sjezdech neobjevili...a pak po letech se komunisti vzpamatovali a zase zacali vystupovat sebevedome a arogantne, nepravem nabyty majetek vratit nemuseli a to byla tragicka chyba...

Byla to zajímavá a neopakovatelná doba. Moc jinak to provést nešlo. Bylo mi jasný, že ta euforie musí spadnout do normálu a částečného rozčarování. Já jsem si myslel, že jsou na tom Češi mnohem hůř, tak jsem rozčarovaný nebyl. V podstatě to byl malý zázrak, myslel jsem, že buďto dožiju v socialismu, nebo emigruju. 🙂

..a dnes chteji zpatky do naruci Ruska...rikali jsem si tehdy, ze Rusko se musi rozpadnout na ty nejmenci casti, jake jsou jen mozne, tak jedine prestanou ohrozovat jine staty...a stale to plati...