Spis nez kvuli biologickemu stari neni dobre mit v padesati deti, jako to, ze uz v tom veku maji rodice pocuchane nervy a jsou z toho duvodu i prehnane uzkostlivi, nevychovavaji je s lehkosti mladych lidi a to se casto na potomcich podepise.
Spis nez kvuli biologickemu stari neni dobre mit v padesati deti, jako to, ze uz v tom veku maji rodice pocuchane nervy a jsou z toho duvodu i prehnane uzkostlivi, nevychovavaji je s lehkosti mladych lidi a to se casto na potomcich podepise.
Přesně tak.
V padesáti je člověk již značně opotřeben a unaven, fyzicky i psychicky.
Samozřejmě nejedná o starce nad hrobem, ale přece jen pětadvacetiletý
tatík, či mamina to dají levou zadní, padesátníci s vypětím sil a
většinou ne zrovna šťastně.
Nejde globalizovat. Je to o povaze a mentalitě jedince.
S lehkostí? To je naopak. Mladé maminy se z všeho hroutí
Ty starší vychovaly s lehkostí 4 i více
dětí.
Většinou byly u prvnho děcka mladé. Staré až u toho čtvrtého, no možná. Já měla děcko jako mladá (23 a 25) a taky jako starší 38. Teď lituji že jsme neměla jako starší, tedy po čtyřicítce těch dětí víc. Určitě bych zvládla i tři. Ale teď už ne. v 65 letech jaoby přišel zlom a o tom to asi je. Kdybych měla dítě v padesáti, teď by mělo 16 a já bych byla na něj asi slabá nebo unavená. Mám 5 vnoučat a jsme z nich unavená taky.
Tam už by měly být vnoučata. Rád si je vzít a ještě raději je vracet.-)))))