Krakistán

Za mého dětství ještě chodívali po chalupách žebráci. Byli to většinou občané z vesnice, kteří měli malý důchod, tak chodili od chalupy k chalupě a "vyptali" si něco k jídlu nebo nějaké drobné.
Jeden z nich byl chlap ještě v plné síle ale měl "papíry na hlavu". Nenaučil se vyslovovat hlásku "l", namísto ní říkal hrčivé "r".
Dovedl by si přivydělat dost peněz pomocí v chalupách - naštípat dříví, pohrabat seno a podobně ale byl líný.
A když mu tu jeho lenost někdo vytýkal, odpověděl: "Mrrrč, nemruv hrrrrrrrrrůpů prrrrrravdu"

Když čtu ty jejich výkřiky proti těm, kteří jim pravdu řeknou, vždycky si na něho vzpomenu: "nemruv hrrrrrrrrůpů prrravdu"