Z baroka nelze opomenout Georga Friedricha Händela a Georga Philippa
Telemanna.
A z modernější doby pak mám rád dílo značně se vymykající všemu -
Carmina Burana od pana Carla Orffa.
Z baroka nelze opomenout Georga Friedricha Händela a Georga Philippa
Telemanna.
A z modernější doby pak mám rád dílo značně se vymykající všemu -
Carmina Burana od pana Carla Orffa.
Ano Georga Friedricha Händela a Georga Philippa Telemanna, to byl rovněž můj ,,denní chlebíček" jako každý v tehdejší LŠU, jsem hrál vážnou hudbu. Ale pokud bych já měl vypíchnout někoho z období baroka, byl by to zcela jistě Johann Sebastian Bach.
Nelze než souhlasit.
Tokata a fuga d moll je varhanní nebe.
Jen jednou jsem měl možnost ji slyšet v gotické katedrále (Petrov) a jen na
takových místech člověk pochopí, jak marné jsou dosavadní snahy hi-fi
techniků a konstruktérů o věrnou reprodukci zvuku. Velké varhany ve velkém
chrámu jsou nenapodobitelný a úchvatný nástroj a ještě když z nich zní
Bach, je to pohlazení po duši a samozřejmě mráz po zádech.
Když si člověk uvědomí, že jde o skladbu víc jak tři století starou,
nevěřícně jen zírá, dychtivě poslouchá a uvědomí si svoji malost.