Krakistán

Naopak. V době protektorátu byl děda co vím, zásadně proti nacistické okupaci, dokonce zapálil spolu s ostatními kabely, co němci používali do tanků. Uměl německy jako česky, potom, co se přišli němci, do konce svého života nikdy už německy nepromluvil. Na stěně co si pamatuji, měla babička (děda zemřel když mi byly 3 roky) vždy fotografii T.G. Masaryka a co mi říkala babička (zemřela v roce 1986), tak po válce ti češi, co kolaborovali a měli předtím (za doby Protektorátu Čechy a Morava) dlouhé černé kabáty a na nich ,,haknkrajc" , tak ti samí po válce chodili v těch samých kabátech a měli na nich rudé pásky. Dědovi znárodnili klavír.
Babička (mámy máma) měla tatínka (můj praděda), který byl z Wales, učila mne od mala English a já jsem nechápal proč. Jak se mi to posléze hodilo po revoluci, měl jsem výborné základy, a na rozdíl od mých vrstevníků, jsem English uměl už v té době docela obstojně.
Ruštinu jsem měl pouze 3 roky (5-7 třída) a jsem rád, že jsem tento jazyk hnusného národa, který nás okupoval, už nikdy nemusím nikde používat.