Krakistán

Tak pokud jsi úspěšně absolvoval PŠ, jistě tě povýšení na minimálně desátníka neminulo.
Já jsem byl na vojně sice už po revoluci v 90.letech, ale v tomto se to nezměnilo.
Jak jsi se stal vojínem zpětně? Jedině že jsi udělal průser a na základě toho tě poté degradovali. (poddůstojníci nešli do basy, museli být nejprve degradováni na ,,mužstvo", což je hodnost vojín, svobodník dle Zákl.1).

Ne, nikdy jsem nebyl povýšen, tedy jsem ani nemusel být degradován.
PŠ jsem absolvoval "neúspěšně", s prospěchem - nevyhovující.
Přesto jsem byl třikrát navžen k povýšení na frajtra, ale jelikož jsem to vždy věděl předem, mohl jsem učinit příslušná obranná potření a úhybné manévry. O tom jediném něco málo víš, prostě jsem záměrně udělal menší průser, klasika byla ožrat se na vycházce a přijít pozdě. Byla za to max podmínka na pár dní, ale hlavně jsem jako "podmínečně odsouzený" nemohl být povyšován. Tak jsem proplul celou vojnou a mohl se po návratu domů podívat otci zpříma do očí.
Asi o poměrech v komunistické lidové armádě moc nevíš, buď rád. Projít PéeŠkou neznamenalo automaticky frčky, spousta z nás ji nemělo. Byli jsme výběrový útvar PVO, PŠ tam měli skoro všichni, takže ono by to ani nešlo, aby tam byli samí poddůstojníci.

Tady máš na Vánoce.
🎖️

Medaili si zastrč víš kam.
A neznesvěcuj Vánoce takovým šmejdem.

Tož já sem ti chtěla udělat radosť a ty mě zjebeš.

Pošli kastl škopků a né řád práce.

Tak náhodou vím. Sice jsem již nesloužil v ČSLA, ale už v AČR, nicméně o tom něco vím. V tomto případě jsi propadl v PŠ.
V ČSLA sloužil můj otec, ročník 1947, konkrétně jako chemik u vrtulníkové letky na letišti v Milovicích, byl tam i v době okupace, v srpnu 1968.
Táta absolvoval PŠ v Liberci úspěšně, jenom mu nedali vzorného vojáka proto, že zdrhl za mámou (SVOP-svévolné opuštění posádky,máma je z liberecka a moji rodiče jsou spolu od školy, jsou absolventi a spolužáci https://www.supss.cz/), vyfasoval tam za to dokonce 7 ostrých.
Ale jinak měl výborné výsledky, vrátil se do Milovic jako desátník. Naštěstí byl jeho kamarád ,,staršina" (za mne se jim už říkalo písař) , tak když přišly papíry z PŠ, tak byl ten jeho trest tak nějak podvodem vymazán a vzorného vojáka mu dali dodatečně na útvaru. To vše bylo ještě logicky před okupací. Po okupaci táta podepsal papír proti vstupu sovětských vojsk, a to se s ním potom vezlo po celou dobu normalizace.
Já jsem již sloužil v 90. letech a PŠ jsem úspěšně absolvoval na Grabštějně u Hrádku nad Nisou. ZVS jsem končil jako rotný (zástupce kynologa). Byl jem u psovodů a můj mateřský útvar byl VÚ 3755/6 Dobronín (muniční sklad). Dnes má asi jiné číslo, neboť mnoho vojenských muničních skladů bylo zrušeno, včetně například našeho tehdejšího velitelství VÚ 3755/1 Chotěboř-Bílek, ale muniční sklad v Dobroníně je stále AČR a je plně funkční, byl i modernizován.

jsem (překlep)

Můj táta byl ročník 1931 a strýc 1932. Brácha 1961 a z "našich ogarů" byl na vojně jenom jeden můj syn ročník 1981, starší byl "na civilce" a toho mladšího už vojna minula

No o civilce jsem ani neuvažoval. Nepatřím mezi ,,bábovky" , za mne byla vojna na rok (12 měsíců) a civilka byla na 18 měsíců. A abych někde ve špitále vytíral zadky atd. (dělal sanitáře), tak to opravdu ne. To jsem si raději odkroutil ten rok vojny.

Nechci se hádat.
Určitě ti neberu tvoje vzpomínky na vojnu, já mám ale jiné a vůbec nic nevím o tvé vojně. Proto bych se neodvážil o tobě a tvé "vojenské kariéře" nic vymýšlet a dosazovat za fakta nějaké pohádky z doslechu.
Takže klidně piš o sobě, o svých příbuzných a známých, ale neodvozuj z toho nic o mě, třeba že jsem byl povýšen, pak degradován, taky jsem propadl a podobně. Nebyl jsi tam se mnou a nic o tom nevíš, tak si to laskavě připusť a už nic o mě nehádej z kříšťálové koule, nebo nevymýšlej, já to o tobě taky nečiním.
Nevím, jestli jsem propadl, na PŠ podle mě propadnout nešlo, tento pojem na vojně neexistoval.
Péešku jsem dokončil. Hodnocení nevyhovující jsem měl díky nesplnění několika limitů v tělesné přípravě a taky jsem trošku odmlouval na PŠM. Byl jsem tam školen na nějakou funkci, šlo techniku a jelikož to díky mému civilnímu vzdělání i povolání bylo snadné jako facka, měl jsem z odborné přípravy vždy hodnocení výtečné. Normálně jsem v této funkci, čistě technické, nikoli velitelské, odsloužil skoro celý zbytek vojny, akorát bez frček a jak jsem se jim dokázal vyhnout už jsem uvedl výše. Abych alespoň něco přiznal, měl jsem nějaký metál ma saku- třídní specialista.
Že to někdo měl jinak a že ty si něco myslíš, nebo si dokonce myslíš že víš, je věc jiná. Nemám důvod o tom lhát. Celé je mi to k smíchu, akorát mě mrzí ty dva roky promr, pardon, promarněného života.