Musel, pokud chtěl. Tak to přesně bylo.
Jinými slovy to ovšem znamená, že nemusel. Nikdo nemusel. Skákat s padákem
a prát se mohl kdokoliv i jako nestraník.
Na základě toho, že vstoupil, není už nikdy jisté, že nevstoupí kamkoliv
jinam, aby zase něco mohl. To platí obecně pro kohokoliv, nejen pro soudruha
z Hradu. Ten nejen že vstoupil, ale byl i funkcionář zločinecké organizace
KSČ, což fakt nemusel, ale asi chtěl.
Každý z těch "starých chlapů" se na tu vojnu dívá zpětně trošku jinak,
stejně jako na lampasáky, kteří tam na ně tehdy řvali. Pro mě je dnes
jakákoliv komunistická guma nepřijatelná na jakémkoliv významnějším
postu, natož v nejvyšších ústavních funkcích a to i v případě, že
učinila pokání, převlékla kabát a oddaně slouží novým pořádkům.
Nikdy totiž nevím, zda ten kabát nepřevlékne zase a nebude sloužit
někomu, či něčemu jinému. Ten náš hradní pán nám zatím slouží
dobře a narozdíl od jeho dvou předchůdců nám nedělá ve světě ostudu.
Přesto bych byl raději, kdyby tam místo něj byl někdo jiný.
Nemůžu za to, je to čistě můj pocit. Holt nepatřím mezi tu sortu
"starých chlapů", kteří na službě v komunistické armádě pod velením
komunistických lampasáků spatřují cokoliv pozitivního. Mě tam z toho
uctívání zla a nenávisti bylo na blití.
Určitě znáš filmy o naší armádě padesátých let, zejména komedie
Tankový prapor, nebo Černé barony. Když se nad nimi ale zamyslíš, tak jsou
to spíš tragédie. Komunističtí lampasáci byli nedílnou součástí
aktivní části našich spoluobčanů, kteří zde nastolili a následně
udržovali zločinný a zavrženíhodný totalitní režim.

