Kdepák. Já jsem tam nebyla nikdy a do loňska jsem ani netušila, že
nějaká Čekyně existuje. Jenže chodím na facebook do několika skupinek
lidí, kteří cestují a dávají na fb fotky ze svých cest. Jedna taková
skupinka jsou Slováci a ti několikrát do roka dávají výzvu "OSEM". Vloni
měli výzvu "osem hradov" a mohly to být i zámky. Jedna z podkategorií byla
"co nejvíc za 24 hodin". Protože mám velké omezení pohybu, moc jsem nad
tím nepřemýšlela. Jenom jsem připsala, že kolem osmi zámků jedu když
jedu jenom ke svému příteli do Zlína. A jen tak z hlavy jich osm
vyjmenovala, Šéf výzvy mně odpověděl: "Všetky sa počícu, stačí foto
před zámkem". No, když "stačí" tak "stačí"! A přihlásila jsem se.
Nejstarší účastnice... a začala jsem sháněk někoho, kdo si udělá den
času, objede to se mnou a vždycky mne vyfotí !mobil na selfíčka nemám ale
foťák s datem mám) Nadchlo to mého adoptivního syna a jednou v neděli v
půl osmé ráno jsme vyjeli na okružní cestu Valašské Meziříčí -
Hranice na Moravě - Přerov - Zlín - Vsetín. Měla jsem dopředu připravenou
cestu, sice trochu klikatě ale stále jsme se blížili k cíli. V Půl osmé
jsme začínali u zámku Žerotínů ve ValMezu, skončili v půl osmé večer u
zámku Illesházyovců ve Vsetíně. To byl zámek číslo 32. Někde jsme se
dostali dovnitř, někde ne ale byl to krásný a zajímavý výlet. Hlavně
poučný: co dnes z těch zámků je, k čemu slouží, jak s nimi bylo v
dějinách nakládáno, jak se chovali jejich majitelé v minulosti, jak se
chovají v současnosti... opravdu zajímavé. No a Čekyně byla "po
cestě".