MARTIN DZÚR BYL ŠPÍNA

Martin Dzúr, voják a ministr
Když Klement Gottwald sháněl pro svoji vojenskou kancelář také nějaké Slováky, padla volba právě na Martina Dzúra. V armádě pak postupně stoupal po služebním žebříčku, až se v roce 1958 stal náměstkem ministra obrany. V dubnu 1968 se ve vládě Oldřicha Černíka stal přímo ministrem obrany. Není tajemstvím, že na tento post se dostal i díky velmi blízkým vztahům s Alexanderem Dubčekem. Martin Dzúr ale nevadil coby absolvent válečné školy Generálního štábu SSSR ani Sovětům.
Pomalu se schylovalo k událostem, které definovaly další odkaz Martina Dzúra. V srpnu 1968 měl telefon od maršála SSSR, Andreje Antonoviče Grečka. Jako první Čechoslovák se oficiálně dozvěděl o nadcházející invazi. Sdělení maršála Grečka bylo jasné:
Martin Dzúr během tohoto rozhovoru učinil rozhodnutí, které už navždy zůstane spojeno s jeho jménem. Bez jakékoliv konzultace s vedením státu slíbil Grečkovi, že Československá armáda nijak nezasáhne, bude naopak invazním vojskům stoprocentně nápomocná a v případě, že k tomu bude vyzvána, dokonce složí zbraně. Dubčekova vláda ale žádný takový rozkaz týkající se skládání zbraní a součinnosti s okupanty nevydala, což následně způsobilo velký zmatek a jednotliví velitelé nevěděli, čím se mají vlastně řídit.
Martin Dzúr si každopádně vysloužil velkou pochvalu maršála Grečka i Leonida Brežněva. Bylo jasné, že s ním počítají pro „normalizované“ Československo. Zatímco Alexander Dubček byl odstaven, Dzúr se svého dosavadního blízkého přítele zřekl a využil situace k posílení své kariéry. Asi nejtemnější moment jeho kariéry pak přišel v srpnu 1969.
