Krakistán

ty si to strhneš z daní, tobě je to fuk...

Ale napřed na ty daně musíš vydělat.

na to máš přece lidi, plný dvě firmy...

Malé firmičky.-) Jenže pro ty lidi musíš sehnat práci, zaplatit za ně odvody a mít na výplaty… Kdo to nezkusil, neví. Plus platit daně ze zisku. Ne úplně všechno se dá odečíst.

věřím, taky dělám ve firmičce a mám šéfa (šéfku)...

Ono to není tak sluncem zalité, jak to na první pohled vypadá.

vždyť říkám, že věřím...

Kdybych bydlel v Brně, možná bych ani žádné auto neměl.
Na každým rohu putyka a všude jezdí šalina, nebo jiné pocuk pro městský lemry.
Na dosah je tam všecko, doktoři, úřady, obchody, tyjátr, kino a hokna taky.
No a dyž se člověk potřebuje vyluftovat na lontě, tak z role jede neco na všecky světový strany, aji letiště je v Tuřanech, kdo chce jet daleko. Letadla mě teda nezajímajó, ale z Tuřan je dobrý kysaný zelí.
Jenomže my na lontě sme bez auta v prdeli. Já ešče jakž takž, naša vesnička je středisková a má docela slušný spojení, ale všecky ty malý dědinky v kopcách, to je bez auta skoro nemožný. A spoléhat na krám na baterky, to je nemyslitelný. U nás v dědině má elktrosráč asi pět lidí, všeci podnikajó a asi nevijó co s lovama a samozřejmě, všichni majó ešče další normální auto na benzín, nebo naftu. Asi vijó proč.

Jenomže já bych ve městě zdechl.

Je ale město a město.

Já se mu nedivím, zvlášť v paneláku. To mě do půl hodiny vždycky chytá klaustrofobie.

Štve mě, že zde byl vždy obchod, pak si lidi v akci Z, postavili nový obchod a bylo to fajn. Jenže poslední prodavač, který si obchod koupil, tak zjistil, že se mu prodávání nevyplatí a obchod zavřel. Byla tam i hospůdka. Teď je tam kulové a musíme jezdit na nákup. Autobusem větší nákup už nezvládám, ještě, že máme auto a taky občas si objednám něco v ROHLÍKU. JINAK SE MI NA VESNICI LÍBÍ. Ve městě je víc divočina a ruch.

To je problém asi všech menších dědin. Obchod a hospoda je základ a pokud v obci tyto dvě nejdůležitější instituce nejsou, pak je to postupně umírající lokalita. Nic se tam ekonomicky nevyplatí, tak tam nic není. A protože tam nic není, lidé odtud odcházejí do měst. Odcházejí pochopitelně mladí, staří to tam nějak doklepou a domek po nich pak potomci prodají lufťákům. To je, bohužel, současný stav našeho venkova.
Absence veškerých služeb, potažmo škol, zdravotnictví, veřejné dopravy atd, to činí z některých vesnic jen rekreační areály, kam jezdí na víkendy bytovkáři z měst. Upadají tak tradice a vůbec kultura na dědině, páč ti lufťáci si tam jedou jen vypláchnout držky lahváčama a k tomu si něco připálí na grilu, o společenský život na vesnici nestojí. Jediné co po zbyde je plný kontejner bordelu.
Řešení asi není. Určitě by pomohlo změnit rozpočtové určení daní tak, aby méně peněz z daní šlo nenažraným nadutým Pražákům, Brňákům a dalším velkoměstským sobeckým rozežrancům a více prostředků přišlo právě do těch nejmenších vesnic. Ovšem to nemá v plánu, či programu naprosto žádná politická strana, ani spolek a možná by to ani nepomohlo, nevím.
Momentálně je trajektorie vývoje jasná, venkov se postupně zcela vylidní a až na výstření exoty budou všichni lidé žít betonových krabicích v několika velkých městech, postupem času pak jen v jednom jediném, v pupku světa, tedy odporně nenažrané Praze.

Já nevím… K nám, na malou vesnici se stěhuje spousta mladých rodin i z Brna. Kupují a opravují starší domky a staví nové. Máme tady téměř veškerou vybavenost a do Brna +~ půl hoďky autem. Já jsem spokojená👍

Tak jestliže máte plnou vybavenost, pak není co řešit, lidi se tam hrnou, to jasný. Navíc, Brno na dostřel a hlavně ze "správné strany", myslím odspoda. Většina průmyslu v Brně a přilehlých obcích je totiž na jihu Brna.
My, ze severu, to máme na hovno, protože sice jsme taky půl hoďky od Brna, jenže další hodinu trvá projet tím Brnem, takže tam jezdí jen zadlužení zoufalci, kteří překousnou trávit tři až čtyři hodiny denně cestováním do práce. Jde úplně jedno, jestli autem, nebo veřejnou dopravou. Auta poskakují v kolonách už dvacet kilometrů před Brnem, průměrná rychlost je asi jako běh indiána, spotřeba auta dvojnásobná oproti normální jízdě. A jet vlakem, autobusem a pak městskou po Brně znamená několik přestupů a kopu času. Od nás lidi jezdí ve čtyři ráno, aby s vyplazeným jazykem přilítli za minutu šest do práce v Brně, nebo Modřicích. Sice tam mají o třetinu víc lovů, jako u lakomých zaměstnavatelů zde v okolí, ale na to bych se já mohl vysrat.
Psal jsem spíš o dědinkách v kopcích. Na Vysočině, nebo v severním pohraničí, kde fakt není vůbec nic, jen ty starý chalupy a v neděli dva autobusy denně.
Já su taky spokojené jak želva, máme dva obchody, dvě hospody a neco k nám jede každó hodinu aji o víkendu, do hokny to mám čtvrthodinku autem, nebo půl hodinky bubusem. A taky se u nás taví jak o život. Jenomže my nejsme až tak malá dědina, za ty považuju ty, co mají 500 a míň obyvatel.

Nás je kolem 900. A souhlasím, jak píšeš níž, že většina náplavy se neučástní veřejného života v obci a ani do hospody nezajdou. Jaksi nemají zájem sžít se s domorodci. Čest vyjímkám, které během krátké doby zapadli. Chodí na brigády a jejich děti jsou buď mezi fotbalisty nebo třeba hasiči. nebo i ve folklórních kroužcích

A nesporná výhoda ne v tom, že je u nás bezpečno jak pro dospělé, tak hlavně pro děti. Dědina si všímá a není lhostejná.

Mi se na vás líbí ,že nikam nespěchate a na všechno nemáte času dost. Brácha se tam k vám přestěhoval před 35 lety a je z něj úplný pohodař. Vždycky když dojedu nedtačím se divit že tak fungujete

Tak všichni mají práci, po práci práce buď na baráku, zahradě nebo ve vinohradu. Ale v sobotu večer buď pozveš nebo tě někdo pozve na grilovačku, košt klobásů a uzeného nebo na ochutnávku letošního vína a slivovice.-) Lidé sice pomlouvají jeden druhého ale existuje vzájemná soudržnost.

Fungujeme tak celá století, máme tradice a kořeny.
Tím se odlišujeme od obyvatel měst, což je dnes nesourodá směsice přivandrovalců žijících v betonových kotcích, jako králíci na chov.
No a proto nám taky člověk městský moc nerozumí. Náš život je trošku složitější, ovšem taky barvitější a nespočívá jen v honbě za mamonem.

Všechno má své plusy a mínusy. Člověk si musí vybrat.

Náčelníku, už mě začínáš srát s tím, že s tebou musím téměř ve všem souhlasit… Asi ti udělím zákaz vstupu.-)))))))

Mám s tím problémy už od dětsví. Byl jsem i podmínečně vyloučen z Pionýra.