Jenomže já bych ve městě zdechl.
Já se mu nedivím, zvlášť v paneláku. To mě do půl hodiny vždycky chytá klaustrofobie.
Štve mě, že zde byl vždy obchod, pak si lidi v akci Z, postavili nový
obchod a bylo to fajn. Jenže poslední prodavač, který si obchod koupil, tak
zjistil, že se mu prodávání nevyplatí a obchod zavřel. Byla tam i
hospůdka. Teď je tam kulové a musíme jezdit na nákup. Autobusem větší
nákup už nezvládám, ještě, že máme auto a taky občas si objednám něco
v ROHLÍKU. JINAK SE MI NA VESNICI LÍBÍ. Ve městě je víc divočina a ruch.

To je problém asi všech menších dědin. Obchod a hospoda je základ a
pokud v obci tyto dvě nejdůležitější instituce nejsou, pak je to postupně
umírající lokalita. Nic se tam ekonomicky nevyplatí, tak tam nic není. A
protože tam nic není, lidé odtud odcházejí do měst. Odcházejí
pochopitelně mladí, staří to tam nějak doklepou a domek po nich pak potomci
prodají lufťákům. To je, bohužel, současný stav našeho venkova.
Absence veškerých služeb, potažmo škol, zdravotnictví, veřejné dopravy
atd, to činí z některých vesnic jen rekreační areály, kam jezdí na
víkendy bytovkáři z měst. Upadají tak tradice a vůbec kultura na dědině,
páč ti lufťáci si tam jedou jen vypláchnout držky lahváčama a k tomu si
něco připálí na grilu, o společenský život na vesnici nestojí. Jediné
co po zbyde je plný kontejner bordelu.
Řešení asi není. Určitě by pomohlo změnit rozpočtové určení daní
tak, aby méně peněz z daní šlo nenažraným nadutým Pražákům,
Brňákům a dalším velkoměstským sobeckým rozežrancům a více
prostředků přišlo právě do těch nejmenších vesnic. Ovšem to nemá v
plánu, či programu naprosto žádná politická strana, ani spolek a možná
by to ani nepomohlo, nevím.
Momentálně je trajektorie vývoje jasná, venkov se postupně zcela vylidní a
až na výstření exoty budou všichni lidé žít betonových krabicích v
několika velkých městech, postupem času pak jen v jednom jediném, v pupku
světa, tedy odporně nenažrané Praze.
Já nevím… K nám, na malou vesnici se stěhuje spousta mladých rodin i z Brna. Kupují a opravují starší domky a staví nové. Máme tady téměř veškerou vybavenost a do Brna +~ půl hoďky autem. Já jsem spokojená👍
Tak jestliže máte plnou vybavenost, pak není co řešit, lidi se tam
hrnou, to jasný. Navíc, Brno na dostřel a hlavně ze "správné strany",
myslím odspoda. Většina průmyslu v Brně a přilehlých obcích je totiž na
jihu Brna.
My, ze severu, to máme na hovno, protože sice jsme taky půl hoďky od Brna,
jenže další hodinu trvá projet tím Brnem, takže tam jezdí jen zadlužení
zoufalci, kteří překousnou trávit tři až čtyři hodiny denně
cestováním do práce. Jde úplně jedno, jestli autem, nebo veřejnou
dopravou. Auta poskakují v kolonách už dvacet kilometrů před Brnem,
průměrná rychlost je asi jako běh indiána, spotřeba auta dvojnásobná
oproti normální jízdě. A jet vlakem, autobusem a pak městskou po Brně
znamená několik přestupů a kopu času. Od nás lidi jezdí ve čtyři ráno,
aby s vyplazeným jazykem přilítli za minutu šest do práce v Brně, nebo
Modřicích. Sice tam mají o třetinu víc lovů, jako u lakomých
zaměstnavatelů zde v okolí, ale na to bych se já mohl vysrat.
Psal jsem spíš o dědinkách v kopcích. Na Vysočině, nebo v severním
pohraničí, kde fakt není vůbec nic, jen ty starý chalupy a v neděli dva
autobusy denně.
Já su taky spokojené jak želva, máme dva obchody, dvě hospody a neco k nám
jede každó hodinu aji o víkendu, do hokny to mám čtvrthodinku autem, nebo
půl hodinky bubusem. A taky se u nás taví jak o život. Jenomže my nejsme
až tak malá dědina, za ty považuju ty, co mají 500 a míň obyvatel.
Nás je kolem 900. A souhlasím, jak píšeš níž, že většina náplavy se neučástní veřejného života v obci a ani do hospody nezajdou. Jaksi nemají zájem sžít se s domorodci. Čest vyjímkám, které během krátké doby zapadli. Chodí na brigády a jejich děti jsou buď mezi fotbalisty nebo třeba hasiči. nebo i ve folklórních kroužcích
A nesporná výhoda ne v tom, že je u nás bezpečno jak pro dospělé, tak hlavně pro děti. Dědina si všímá a není lhostejná.
Mi se na vás líbí ,že nikam nespěchate a na všechno nemáte času dost.
Brácha se tam k vám přestěhoval před 35 lety a je z něj úplný pohodař.
Vždycky když dojedu nedtačím se divit že tak fungujete 
Tak všichni mají práci, po práci práce buď na baráku, zahradě nebo ve vinohradu. Ale v sobotu večer buď pozveš nebo tě někdo pozve na grilovačku, košt klobásů a uzeného nebo na ochutnávku letošního vína a slivovice.-) Lidé sice pomlouvají jeden druhého ale existuje vzájemná soudržnost.
Fungujeme tak celá století, máme tradice a kořeny.
Tím se odlišujeme od obyvatel měst, což je dnes nesourodá směsice
přivandrovalců žijících v betonových kotcích, jako králíci na chov.
No a proto nám taky člověk městský moc nerozumí. Náš život je trošku
složitější, ovšem taky barvitější a nespočívá jen v honbě za
mamonem.