Varování
V této diskuzi se objevují odkazy a příspěvky obsahující vulgarismy.
Berte na vědomí, že jejich přítomnost ovlivňuje kvalitu komunikace a neodpovídá standardům slušného vyjadřování.
Tak to tě lituju. Já žila celý svůj život v míru. /( i když sem vtrhly spojenecká vojska 68, nic nám nevzali. Stavěly se byty, budovala infrastruktura, továrny jely na plný výkon- a že jsme jich tu tenkrát měli ! ) to až po té krásné sametové....nějak zmizely ...a najednou jsme na západě. ( já tvrdím, že jsme tak akorád v prdeli )
nepatříme ani východ ani na západ- byli jsme, jsme a budeme STŘEDNÍ EVROPA.
Jo, někomu se to líbilo, být poddaným Moskvy.
Já ti to přece neberu.
Záleží na úhlu pohledu.
Já jsem třeba uprostřed totalitní země byl jako dítě stokrát
svobodnější, než většina současných dětí ve svobodné zemi. Neměl
jsem mobil, takže mě nikdo nemohl sledovat. Nemusel jsem být zavřený v
nějaké družině, či jiné organizované hlídárně, ale volně bobíhat kde
se mi zachtělo.
Z jiného úhlu zase nezapomenu ten všudypřítomný strach, kdo koho udá,
koho zase zavřou, koho vyženou z vlastního domu, nebo z práce, komu se ty
rudé svině pomstí na dětech atd. Hnusná doba to byla a já bych ji určitě
nechtěl vrátit.
Holt každý to máme nastaveno jinak.
Mě, jako dítě žádný strach nikdy nepronásledoval. A o tom, jestli
někdo někoho udával, jsem vážně nepřemýšlela. Prostě jsem si žila
svoje bezstarostné dětství. Domov, učení ,kamarádi a zábava.
Máme to nastavené stejně. Jen ti nevěřím, žes jako dítě ,měl takové
myšlenky . 
Bohužel měl. Nestál jsem o to, ale když se kolem mě děla svinstva, tak
jsem se tomu prostě nemohl vyhnout. Asi jsi měla to štěstí, že se kolem
tebe nic špatného nedělo a vyrůstala jsi v nějakém skleníku, či
komunitě nedotčené komunistickou zvůlí. Moc si neumím představit, kde by
to mohlo být, protože ta svinstva se děla všude kolem.
Když ne zrovna vlastní rodině, tak třeba sousedům, spolužákům ze školy,
kolegům z práce.
1
