Pitomost.
Vy jste taky takoví "všemuuvěřilové" a skočíte Lojzovi Jiráskovi na
takovou pitomost!
S vládou Kroka, potažmo Libuše a Přemysla to bylo ÚPLNĚ JINAK! Žádná
váda mezi chlapama a Libušin soud! A pak výkřik "běda mužům, kterým
žena vládne! Nic takového SE NIKDY NESTALO!
Chcete zná pravdu, JAK TO BYLO s Krokem, Kazi, Tetou, Libuší a Přemyslem?
Napíšu vám to, ať nezemřete nevzdělaní!
Tak tedy: Kmeni Čechů vládl kníže Krok, který neměl mužského potomka,
pouze tři dcery. Když zestaral, poohlédl se po svém nástupci a našel
mládence urostlého, silného a statečného jménem Přemysl. I povolal Krok
Přemysla na Vyšehrad a takto k němu děl: "Příteli vzácný, svěřím ti
kmen Čechů abys nad ním vládl a jej statečně a spravedlivě spravoval. Aby
můj rod nevymřel, pojmeš za svoji choť jednu z mých dcer. Vyber si tu,
která bude tvému srdci nejmilejší, budu tvoji volbu respetkovat a dám ti ji
za manželku."
Přemysl si prohlédl děvčata. Pěkné holky, dobře stavěné, odvážné,
neupejpavé a červíček žárlivosti mu zavrtal v hlavě: "Ty už budou mít
něco za sebou! Jak poznat, která z nich je aspoň ještě trochu
poctivá?"
Požádal tedy Kazi, aby s ním poodešla na procházku kolem hradeb a jenom co
zmizeli za prvním keřem, Přemysll poodhrnul kožešinu a ukázal Kazi svůj
poklad: "Kazi, víš, co to je?" Kazi hodila očkem: "Co by to bylo! Čurák!"
Přemysl si pomyslel: "Nějaká zkušená!" a šel pro Tetu, Jenže dopadl
stejně. Ale když poodhrnul lem roucha svého před Libuškou, Libuška se
zaradovala: "Přemysle, to je ZVONEČEK!"
I byla svatba převeliká, tři dny jedli, pili, hodoval a dobrou vůli spolu
měli a po třídenním hodokvasu vzal Přemysl Libušku konečně na lože
svatební, složil svůj šat a pošeptal vyvolené Libušce: "Libuško,
svěřím ti tajemství - to není zvoneček! To je čurák!"
Jenže Libuška nesouhlasila. Libuška věděla svoje:
"Přemysle, tohle je opravdu jenom zvoneček! Ale Bivoj! TEN MÁ ČURÁKA!