Rozcestník >> Politika >> Krudox Kruo

Podobně jak když mladá pipka, oblečená jak štětka, se nechá o půlnoci pozvat od několika mladých úchylů k nim domů a pak se diví, že byla znásilněná.
Pak se všichni můžou po.rat, že ona přece má právo chodit v čem chce a kde chce. Jistě. Právo má. Pak se ale nemá divit.
Zkrátka lidi mají podivnou zálibu v chození neštěstí naproti, ač je nejvýše pravděpodobné, že k němu dojde.

Protoze jsou lidi, kteri zamerne vyhledavaji nebezpeci, aby si dokazovali, ze jsou odvazni, na tom jsou zalozeny i vselijake adrenalinove sporty, jiste procento lidi ma komplex z mladi, kdy se treba snazili marne ziskat uznani otce y a cely zivot pak o to usiluji i kdyz uz rodice neexisruji. To je priklad rady horolezcu..

Horolezectví je romantika a sport. Jsou i nebezpečnější sporty. To je jiný druh adrenalinu. Ten je pochopitelnější jak jet do muslimského prdelistánu, kor ve válečné době či v době hrozící války.
Jinak souhlas, může to být i jak píšeš ty.

No, mně pětkalo v sobotu! Jedni "naši mladí" letěli v sobotu v poledne do Egypta, do Marsa Alam. Já se vždycky dívám na radar a sleduju letadlo, kterým letí "někdo z mojich". Když jsem v sobotu viděla to hemžení letadel v oblasti, raději jsem se držela dál od počítače aby se mne někdo z domácích náhodou nezeptal, kde už jsou! Až kolem čtvrté, když už měli přisávat, jsem je našla Odlétala sestra mé snachy s rodinou a naši domácí "mladí" jim hlídají barák a zvířectvo. Takže už odjeli z domu, kdy jsem jim volala: "Mirka a spol. právě přistáli" Snad se ve zdraví vrátí: Já s Pavlem a "jeho mladí" odlétáme za tři týdny, také tam! Snad už do té doby bude klidněji. Ale stejně vždycky, když jsme v Egyptě, vídáváme nad Rudým mořem hlídkovat vrtulníky... ach jo!

Egypt je ještě celkem OK, na hranici únosnosti I když teda nevím, co hledat za štěstí tam. Moře je leckde ( stejně nejhezčí západy slunce jsou na českých pískovnách a lomech), zbývají pyramidy. Hromady šutrů! To máme na zahradě taky, jen o něco menší
No ale budiž.
Co je však silně za hranou, Írán, Pákistán, Indie, apod. Tak asi 50 % šance na fakt velký problémy a pak státe náš milovaný, pomoz!!!

Rodna hrouda je zaklad, clovek se ma kam vracet. Ale taky by si mel rozsirovat obzory, zmeni ho to, neni pak uz zas tak presvedceny, ze nekteri, jinak vypadajici lidi, jsou horsi, nez my. Vsude se vyskytuji zajimavi lide a neco se dozvis, co jsi predtim ani netusil.

Ono se řekne "moře je všude" ale když máš nějaký zdravotní problém tak zjistíš, že Rudé Moře má trochu jiné složení než Středozemní no a to je problém mého přítele. Když si dá aspoň 1x ročně týdenní kůru, má celý rok pokoj.
Zkoušeli jsme Tunis ale to není ono. No a největší problém - musíme letadlem. On by možná zvládl autobus ale já ne! Předloni na podzim jsem se nechala vyhecovat od kamarádky na týden autem do Chorvatska, jenom 800 km a nestálo to za ty bolesti. Dávala jsem se dohromady půl roku, nakonec jsem skončila na rehabkách takže cesta max 5 hodin a šmytec!
Za památkama do Egypta nejezdím, fakt jenom k tomu moři. No co, už jsem toho v životě viděla DOST (třeba Niagarské vodopády) a víš, kolik zajímavých věcí mám "okolo komína"? Tedy - doma? Do 50 km? Paráda!!

Mela jsem znamou, jejiz syn s oblibou vystavoval hruzam, spojenym s nebezpecnymi sporty....jeden z jeho sportu byl potapet se sam v Rudem mori, tak se stavalo, ze o nem dlouhe tydny i mesice nevedela, jestli jeste zije , nebo ne. Chtela , aby navstivil psychiatra, ten ale pozadoval, ze nejprve musi vysterit ji...matka ovladal plynne 6 jazyku, mela dva doktoraty , otec byl rovnez graduovany , ale odesel s mnohem mladsi zenou a stral se pouze o jeji deti...

Já mám teď úžasného kamaráda na Slovensku. Našla jsem před 4 lety na facebooku stránku "Hrady, zrúcaniny a zaniknuté hrady" a protože to mám ráda, přidala jsem se k nim. Dávají tam fotky z návštěv zajímavých míst, kam já se už nepodívám. Vede to tam ogar mladší než moje děcka, Za kovidu, když se nikam nesmělo, tak zjistil, že ty zříceniny v Pováží většinou nejsou hlídané a nikdo tam nechodí, tak tam začal tahat rodinu a začalo je to bavit. Od té doby to narostlo do obrovských rozměrů a "Lovec Hradů" je na Slovensku celebrita - vystupuje v televizi, dělá přednášky po školách a přitom je to stále takový "obyčejný ogar". Vždycky v létě uspořádá "stretávku" na některém z hradů. Já byla na posledních dvou a bylo to úžasné - tam se totiž sejdou lidé, kteří se sice v životě neviděli ale tam ví, že jsou "mezi svými". No, nepotkají... už vloni, na druhé "stretávce", co jsem navštívila, jsem zjistila, že si mne mnozí pamatují (ani se nedivím - takových hubatých šmatlavých babek tam moc nebylo ) zdravili mne a povídali si se mnou jako kdybychom se rozešli včera! Bylo to fajn, v červenci (pokud dožiju) pojedu na "stretávku" zase

Tak to je pekne..nejvic lidi spojuje stejny zajem, proto se i zakladaji stale nove kluby, nikdy jim nedojde namet k hovoru.Horsi je to pro lidi, ktere nic nebavi..to je asi taky duvod, proc enkteri maji uspech v zivote a jini ne..

Někdy to nemusí být žádné "dokazování si" - prostě je to baví! Zeptáme se Radky, ta je taky takový nadšenec, co vyleze kam se dá

Vzdycky je tam nejaky zakopany pes, jako muj soucasny therapeut, je horolezec, chodi s lyzemi na tury a uz nekolikrat strhl lavinu a dela paragliding, prave se vratil z Pakistani, kam lcestoval sam pres cely Pakistan. Rekl, ze byl parkrat v moc osklive situaci. Porad chodi na pohrby ...jeho psem jsou jeho dve sestry, v zivote uspesnejsi, nez on... tedy asi