Ono všechno má svoje. Na vsi můžeš něco pěstovat, já nedám dopustit
na lehce přezrálé minikiwi, kterému se vyrovná chutí snad jedině dokonale
uzrálé mango. Rajče přímo z keře nemá chybu.
Poznáváme " naše" kosáky, kteří sedávají každý podvečer na střeše
naproti a zpívají. Kolikrát se ozývají na moje pískání, nebo já na
jejich 
Při rytí záhonků se přiblíží na půl metru a číhají na žížaly a
larvy.
V paneláku nemůžu pozorovat při kávě u stolku mravence, co zápolí na
záhonku s čímsi, co je 3 x větší jak on a snaží se to dopravit patrně
do hnízda pod placákem.
Asi čtvrt hodiny jsme ho sledovali. Normálně i občas upadnul, nebo se
překulil, zas to sebral a táhnul to jak otrok 
Pak zavolala přes plot sousedka, zalévali jsme se a bylo po divadle. Mravenec
tam už nebyl.
V paneláku zase nemusíš odhazovat sníh, starat se o topení, apod. Po
povinnostech hodím nohy na stůl a pohodička, není v podstatě třeba nic
dělat. Pokud nikam nemusím, ráno sprcha, nahodim trenky a toť vše
Žádný starosti o nic. Leda uvařit, něco
poklidit, umýt nádobí, zbylý čas= volno, pohoda 