Tak ty máš čas odskakovat? Neboj. Přikúpíme eště mandel a gdyby bylo málo, aj plonkový dvouradličný pluh bych našel
Nejsme v Rusku - tam roba táhne pluh a
chlap poháňá.... 
aneb....
Doširoka rozlévá se řeka Volha, dodaleka proud její plyne.
A hle - po její hladině pluje loďka.
Mužik Voloďa Petrovič se rozvaluje na lavičce, dýmku pokuřuje, na slunci
se hřeje, zpěvu ptactva naslouchá.
Jeho žena pádluje, pot se z ní leje proudem.
Na břehu postává Ivan Ivanovič, řeku pozoruje, na bystré rybičky do vody
hledí.
Na připlouvající loďku zavolá: "Kam spěcháš, Voloďo Petroviči? Přiraz
s loďkou ke břehu! Vodky popijeme, popovídáme, dobrou vůli spolu mít
budeme!"
"Aj, rád bych,Ivane Ivanoviči, u stakánku vodečky s tebou poseděl, dobrou
vůli s tebou měl ale nemohu loďku přirazit a s tebou se poveselit!"
"Proč nemůžeš, Voloďo Petroviči,, loďku ku břehu přiraziti, poveseliti
se, dobrou vůli se mnou mít?"
"Inu, vezu manželku, ctihodnou Annu Vasiljevnu, do porodnice!"