taky dělávám svačiny. Ale nejen proto že je to zdravější, ale je to i rychlejší. Najíme se někde na pařezu...zapijeme vše vodou.
Chutná všem.
Meli byste to delat jako Svycari, kus sucheho chleba a kousek cokolady, zapit
cajem a nebyla by zadna prace a jeste byste byli navrch hubeni... 
, pak pekne do kopce , ziskali byste pevnou
bradu a pekne nohy.. 
nechci to dělat jako švýcaři :-) často jsme tam jezdii i s dětmi z Bregenze. Jen jsme sedávali stranou, protože za lavičku chtěli Švýcaři 4 Franky :-) takže ti jsou ještě chytřejší ve smyslu, klidně sem přijďte, ale vůbec se neukazujte a peníze nám podstrčte dveřmi.
Tak to jsem nikde nezazila, to byl asi nejaky privatni kseft...je fakt, ze takto jedli na vandru i pri lyzovani, zeny nepracovaly a tak nemely penez nazbyt. Dnes uz se chodi na polevku s chlebem, nebo nejaky sandwitch...delala jsem si spis legraci...protoze znam to ceske jidlo sebou..
ale jo, jen že Švýcaři jsou největší suchaři a držgrešle, které jsem na cestách potkala. To i HOlanďani se rozšoupnou a pustí nějaké euro :-)) Takže ve Švýcarsku ani za nic. Ale hory mají pěkné, prochodili jsme to tam s manželem důkladně, byli jsme asi na 20 čtyřtisíckovkách. Waliserské Alpy, Monta rosa, Bernské Alpy - Jungfrau, Mönch, Finsterahorn..Dom. NO dnes už to nedojdu. Ale zážitky jsou bohaté.
Ja vim, ze se to rika, ale ja je znam jinak..naopak podle me jsou velkorysi a vubec nejsou drzgresle, ziji proste jinak, jsou daleko skromnejsi, nez Cesi skoro ve vsem...jsoi socialnejsi, jakmile se nekdo ocitne ve spatne situaci, hned prispechaji a snazi se pomahat, tak jsem to aspon zazila ja, suchari taky zrovna nejsou, maji jiny humor, ale maji, prijde samozrejme na to, kde se s nimi setkas, jestli pri sportu, nebo v praci, nebo jen v sousedstvi..Prozila jsem velkou osobni tragedii, pomohli mi jedine Svycari a ani jsem je poradne neznala, kdezto cesti kamaradi me klidne nechali ve stychu... jeden cesky, zdejsi lekar mi k tomu rekl, ze Svycari maji v sobe stale jeste krestanstvi, kdezto Cesi diky socialismu o nej prisli. Cesi se podle me vyznacuji tim, ze je s nimi legrace, ale spolehat se na ne moc nejde, Svycari, kdyz si te oblibi, jsou oporou po cely zivot..nekdy jsou trochu nezazivni, ale jsou spolehlivi.
Řekl bych - to chytré, jídlo sebou.
Proč se mám někde na výletě mačkat Fe frontě, nebo čekat až laskavě
dorazí servírka, objednat si a opět čekat než donesou jídlo a opět čekat
jak tydýt, než si laskavě přijde někdo pro peníze. Navíc nevím, co do
toho dali, jestli nedostanu salmonelu, nebo něco horšího a ve finále za to
dát tolik za jednoho, že za to doma královsky vařím 3 dny pro několik
lidí.
A zapoměl jsem na to hlavní - v restauraci se za ty prachy ani řádně
nenajim. Doma si dám kolik chci masa a všeho, že sotva od stolu odlezu 
Za zlomek ceny ještě k tomu!
jo, za mě jde hlavně o pohodlí a rychlost. Po cestě to mám hned a nezdržuji se.
No právě - pohodlí! Sáhnu do tašky a jím např řízek. Sáhnu opět a
napiju se.
Někde u stánku si dám třeba kafe. Pokud tam není fronta, samozřejmě. Bez
něj ale být můžu.
Tahám za sebou tu vojenskou z 80 let, co prodávala armáda za 5 000,- a
vážila asi půl tuny
My už máme s děvčaty zavedené, která co vezme a baštíme společně.
Pochopitelně je vždycky lepší to, které není v našich miskách 
co připraví někdo jiný Po mně chtějí klasické miniaturní
kuřecí řízečky, co se dají jíst bez chleba Takže když si objednávám "4 (a víc) kg
kuřecích prsíček" tak se děvčata v obchodě vyptávají, KAM se zase
chystáme Umím je udělat malinké ale šťavnaté,
2x obalené, chleba už není potřeba, přikusuje se k tomu zelenina. Děvčata
pečou nedrobivé buchty, sladké i slané. Nají se každý. Ale od covidu už
neujdu dlouhé túry, což mne pořádně štve. Šmatlu se někde dole a oni na
mne mávají z hradu či rozhledny! O skálách nemluvě 
No co, už jsem toho viděla dost! Užívám
si toho, co ještě zvládnu.
1
1
2
