A je jasno, proč nás ta jedna kvazim německá důchodkyně stále
pomlouvá, ona závidí . 
Jedním z typicky českých zlozvyků je neustálé stěžování si.
Většina lidí, když se s nimi dáš do řeči, si okamžitě začne NA NĚCO
STĚŽOVAT.
Počasím počínaje a vládou konče.
Všechno je špatně! 
Vidím to u nás. Prarodiče mají celkový důchod cca 50000, náklady na bydlení, pojistky,internet atd zhruba 10000. Plus dribné zvířectvo, ovoce a zelenina. Důchodci které znám si nestěžují. Daleko hůř jsou na tom mladé rodiny s dětmi… V tom článku zapomněli dodat, že důchodci si zajistili vlastní bydlení převážně v době socialismu, proto nemusí platit drahé nájmy. Nebo si lacině odkoupili družstevní byty v devadesátkách.
"Bydlení zajištěné v době socialismu" už dávno přestalo vyhovovat a
většina domů i bytů tehdy postavených je od té doby zrenovována anebo
úplně přestavěna. Ty renovace zas až tak levné nebyly. Mám tady barák
postavený v šedesátých letech a moc dobře vím, co už jsem do něho musela
nacpat já a co ještě čeká na syna, když chce zařídit další bytovou
jednotku,
Někteří mladí lidé v době socialismu sice dostali zdarma byty, většinou
jako "stabilizační" - muselo odpracovat určité roky v daném podniku nebo
družstevní - ale tam museli vložit peníze do bytového družstva. Ale nebyli
to VŠICHNI mladí. Spousta jich zůstala bydlet s rodiči a s jejich pomocí si
stavěli domy. Někteří lidé se umějí o sebe postarat i na stáří a
někteří ne, to už tak bývá.
Dobrou "lekci" jsem dostala u ustarané kamarádky, už před dvaceti lety,
která lamentovala nad tím, "jak to teď mají mladí těžké". Naříkala nad
dcerou.... a vtom mne ta dcera pozvala k nim do bytu. Všimla jsem si hodně
drahé sedačky. Shodou okolností jsem si totiž tu sedačku před pár dny
prohlížela, líbila se mně a tak jsem věděla cenu. Podivila jsem se:
"Kači, maminka se hroutí, jak to máte těžké a vy si koupíte takovouhle
sedačku?" Katka se zasmála: "Teto, toho si nevšímej, máma se furt z
něčeho hroutí! Tak zlé to opravdu není!"
A ono to platí dodnes... a platilo to vždycky.... 
On by si nekdo mohl vysvětlovat předchozí příspěvek, že za komunistů postavit barak dokazal kdekdo levou zadní . Ale průměrná doba splácení byla 30 let , takže oproti dnešku žádná sláva .
Moc děkuji za doplnění! Ano, postavit za komunistů barák vůbec nebyla
levná záležitost! A jednoduchá - tak to bylo ještě horší Problém byl v
nedostatku stavebních materiálů. Výhodou stavebníka bylo, když měl pár
ovocných stromů a ve sklepě pálenici 
(že mám pravdu, SpraTec?) To se pak lépe
leccos shánělo! Tehdy bylo v kurzu heslo "kdo nekrade okrádá rodinu" a tak
se daleko lépe než někde v Kotěhůlkách stavělo v vlízkosti nějakých
státních staveb protože tam se dělníci řídili heslem
"jedna fůrka druhá fůrka a hned bude na Wartburka". (Domy u Vážské
kaskády na Slovensku dodnes připomínají protiletecké kryty)
Kdo ty možnosti neměl,, měl smolíka. Pamatuji si, že se DOMA vyráběly
stavební tvárnice - ze škváry. Škvára byl odpad, dala se sehnat levně. Z
prken se sbily formy, míchačka, cement, kolečko a lopata - udusat do formy,
polévat vodou... a další a další... když ty první aspoň trochu vytvrdly,
bednění se rozebralo, složily se nové formy a pokračovalo se.
Sanita - tak to už byla téměř detektivka! Obkládačky, dlaždice...
umývadla, záchodové mísy... to se shánělo přes různé známé třeba na
druhém konci republiky 
Ale sehnalo se a stavělo se. Největší baráky na dědině mají bývalí jézéďáci. Když měl taťka stavební firmu, tak mi vedle nás postavil domek přesně stejný jak byl ten původní. 3 + kk. Zůstala čelní zeď, zvedla se střecha, Takže hned za zdí se postavil nový s původním rozložením oken, dveří a průjezdu. O několik kilometrů dál měl velkou státní zakázku, tak si to dokážeš představit.-))) Když stát okrádá mě na velkých daních a odvodech, tak je slušnost mu to vrátit…-) Kdyby někdo pátral, tak je to zlegalizovaná oprava RD.-)))
Tak to fakt bylo. Logicky - v JZD se nejlíp kradlo. Nešlo to uhlídat. Něco traktorista vezl na stavbu, šup část nákladu sobě za vrata. Předseda hlídal leda dojivost a ne nějaký cihly či cement.
No ale postavili
Na vesnicích a vlastně i ve městech je většina domů z té doby. Většina
pochopitelně opravených, přistavělo se.
Že si na to nakradli v družstvech a podnicích, o tom žádná.
Dneska se krade taky, jen soukromníci si své více hlídají než komunisti to
státní.
A hlavně, díky našemu tatíčkovi Andrejovi Čerpačovi se budeme mít nejlíp na světě
A je to tu zase. Další Babišova pohádka jako ze Slunce, seno. Všichni nám budou závidět, prohlásil premiér
Komentář: Předseda vlády Andrej Babiš opět sáhl po větě, která se zapíše do dějin jeho »slibů«. V neděli zveřejnil video, v němž se vrátil ke svému dřívějšímu vyjádření o budoucnosti České republiky, a znovu ukázal, že jeho politická řeč často balancuje mezi »komediální« vizí, reklamním sloganem a hospodskou pohádkou o zemi, kde bude všem krásně. Tentokrát slíbil bezpečné Česko, kterému budou ostatní závidět, jak dobře se tu lidem bude žít ....
A právě v tom se dá vidět docela výrazný problém. Když totiž politik řekne, že chce bezpečnou zemi a lepší život pro lidi, není na tom samo o sobě nic špatného. Když ale předseda vlády pracuje s větami typu »všichni nám budou závidět«, otevírá tím dveře k otázce, zda předkládá veřejnosti realistický plán, nebo jen další lesklý obal bez konkrétního obsahu. A nebo si zkrátka dělá z národa a svých voličů prdel ve stylu: »slibem nezarmoutíš«.
Nikdy se nespoléhej na politiky, kteří ti slibují “blahobyt” Ten si musíš vybudovat sám. Nikdo jiný to za tebe neudělá.
Jo 
... problém je ale, že 35% voličů tyhle bláboly Babišovi žerou 
No ale musím se Babiše zastat: on opravdu neřekl, KDY ČR nejlepší zemí
pro život! Neřekl ani, jestli se toho dožije on sám
1
1
1