Co ti jako mám závidět tvůj přeplňovaný prckolet , dyť to ma věčně
potíže s hmotností nasávaného vzduchu . 
Jestli má ten tvůj prckolet výdrž,jako ty , tak z Frenštátu na Pindulu
jen s pomocnú vrtulú . 
Pché, teho jeho prskoleta bys ty ani nenastartovál 
zkopalo by ťa to dokulata
Jj, souhlas, opravdu pořádný krám.
O takém krámu sa většině chlapů može enom zdát!
S takovým krámem by neujeli ani pět metrů a švácli by sebů jak mokré
telacka. 
Připomenul jsi mi mé mládí....
Bydleli jsme na kopci 3 km od vesnice. Když komouši znárodnili a zavřeli
mlýny, nebylo kde koupit žitnou mouku na chleba, v obchodech byla pouze
pšeničná. Tak stařenka neměla z čeho péct chleba a musel se kupovat.
Tehdy začali 2x týdně - ve středu a v sobotu - dovážet chleba do hospody,
která byla ještě výš než my ale byla u cesty okresního města k
přehradě. Hospodská pro nás objednávala chleba - ve středu 2 štrycle, v
sobotu tři. Tatínek pro chleba jezdíval až večer, po práci na statku. Měl
BMW 750 Saharu (to byla motorka po Němcích). Vždycky v sobotu v hospodě
vysedával soused - starý mládenec, Hospodská vždycky tátu vyhlížela:
"Jane, odvez Josefa, je nacamraný a seděl by tady do rána!" A to Josef zase
rád - rád se svezl na motorce! A neprotestoval, když mu tatínek nabídl
svezení. Jenže vždycky celou cestu kecal: "Jane, to si musíš řídit sám!
S TÝM TI NEPORADÍM! S kravama ujedu, s volama ujedu, s koňama ujedu ale s
totým krámem neujedu! To si musíš sám! S tým ti neporadím! S kravama
ujedu, s volama ujedu, s koňama ujedu ale s totým krámem neujedu!!!" furt
dokolečka, celou cestu....
Moc jsme se tomu nasmáli.... Josef už dávno zemřel (nacamraný se utopil v
přehradě), už zemřel i můj otec, motorka také už dávno není... ale - v
rodině i u sousedů se stále říká - když někdo neumí druhému pomoci -
"Jane, to si musíš sám! s TÝM TI NEPORADÍM!"
1
1